Rodgersie , stejně jako další lomikamenovité rostliny vynikají především svými nápadnými dekorativními listy. V oblasti svého původu, což je Asie, rostou rodgersie na svazích a na březích. Na stejných místech jim vyhovuje pěstování i v našich podmínkách. Daří se jim zvláště tam, kde je půda bohatá na živiny a není příliš suchá. Po vysazení rostliny si můžete být jisti, že jako trvalka bude zdobit toto místo doslova po celá desetiletí.
Přesto, že rodgersie jsou velmi nenáročné, nesetkáváme se s nimi v našich zahradách příliš často. Pokud je však přece jen v některých zahradách spatříme, rozhodně musíme konstatovat, že to nejsou rostliny snadno přehlédnutelné. V průběhu let totiž mohou dosáhnout tyto rostliny výšky až přes jeden metr a přidáme-li k tomu velikost mohutných listů, stávají se z rodgersií v průběhu let dominanty ovládající celé okolí. Druhé patro přidávají trvalkám ještě jejich květy. Jemná bílá či růžová, případně červená květenství stojí rovněž za pozornost.
Kromě kříženců je známo pět základních druhů rodgersií, ne všechny jsou však na naších zahradách běžně pěstovány. Při bližším pohledu na jejich listy je poměrně snadné je od sebe rozeznat. Hlavní údaje o tvaru listů u těchto rostlin vždy jednoznačně prozrazuje jejich název. Například rodgersie jírovcová (Rodgersia aesculifolia) má listy velmi podobné listům jírovce, díky tomu ji spolehlivě poznáte. Stejně tak je tomu u rodgersie bezolisté (Rodgersia sambucifolia), ta má tvar listů zcela podobný bezince. U rodgersie křídlaté (Rodgersia pineta) jsou listy s výraznými žilkami a jsou sedmi až jedenáctičetné. Rodgersie nepálská (Rodgersia nepalensis) má lístky uspořádané podél řapíku, a to ve větších rozestupech. A konečně pátým druhem je rodgersie stopkolistá (Rodgersia podophylla), která je svým vzhledem nejvíce odlišná od všech ostatních druhů, neboť její jednotlivé lístky mají na koncích výrazné zoubky.
Rodgersie mají tu velkou výhodu, že k jejich nepřátelům nepatří ani slimáci. Pro rodgersie je nejlepší nechat je růst v prvních letech bez jakéhokoli dalšího zásahu a vyčkat jejich zprvu pomalých přírůstků. Dáte-li jim však dostatek prostoru i času, rozrostou se do plné krásy. Jen v zimě a v předjaří je třeba u nových rostlin chránit zvláště čerstvě vyrašené listy, neboť by je mohly poškodit pozdní mrazy. Pokud jsou hlášeny noční mrazy, poslouží pro tyto případy docela dobře rychlé přehození rostlin netkanou textilií.
Text: Zuzana Bohdalová
