V Austrálii, Indii, Jižní Americe a také v Africe roste celkem asi 18 druhů těchto epifytických kapradin. Mají dvojí olistění a nejen to činí z těchto rostlin velmi zajímavé objekty. Jejich první listy jsou sterilní, se zaokrouhlenou čepelí, která se přitiskne ke kůře stromů. Další listy jsou odstálé, často vidličnatě dělené. U nás se setkáváme nejčastěji s druhem Platycerium bifurcatum. Tento druh je původem ze stinných tropických pralesů Austrálie a z Nového Jižního Walesu. Parožnatky žijí neparazitickým způsobem života, obdobně jako bromélie nebo orchideje. Do pěstitelských kultur byli tito cizokrajní hosté zavedeni v roce 1808.
Parožnatky je možné za jistých podmínek pěstovat stejně dobře v našich interiérech, jakož i v reprezentačních interiérech. V mnohém se péče o ně neliší od péče o ostatní pokojové rostliny. Pro pěstování parožnatek se hodí jak pěstování na kmenech nebo silnějších větvích, tak i ploché květináče nebo laťkové košíčky, obvykle ještě lépe, než stromová kůra doplněná rašeliníkem.
V létě je u těchto rostlin nadmíru žádoucí vydatná zálivka a rovněž pravidelné rosení mlhovkou. V zimním období zaléváme pouze takovým množstvím vody, aby zůstal kořenový bal stále mírně vlhký. Jednou měsíčně rostlinu přihnojíme plným hnojivem, ale to pouze v období růstu. Hnojení provádíme tak, že hnojivo dáme do nádoby s vodou a v této nádobě pak květináč nebo košíček s parožnatkou namáčíme.
Platycerium (parožnatka) uvítá teplejší prostředí o teplotě okolo 21°C. V zimě se však naprosto spokojí s teplotou mezi 16 a 18°C. Teplota by nikdy neměla klesnout pod 15°C.
Rostliny postačí přesadit jednou za dva roky. Použijeme k tomu substrát z polozetlelé listovky, rašeliny namočené ve výluhu suchého kravince a z mechu rašeliníku Sphagnum.
Parožnatky můžeme pěstovat zavěšené na stěně, v zasklené vitríně, verandě nebo ve skleníku společně s orchidejemi. Jakmile povyrostou, jistě se stanou nepřehlédnutelnou a elegantní součástí každého interiéru.
Text: Zuzana Bohdalová
