Asijské druhy vajgélií (Weigela) jsou blízce příbuzné severoamerickým zanicím – druhu Diervilla. Jsou to opadavé keře se vzpřímenými, štíhlými větvemi, které jsou na počátku růstu keře často obloukovitě prohnuté. Jejich květenství je velmi bohaté, jednotlivé květy mají zvonkovitý nálevkovitý tvar a bílé, růžové nebo červené, výjimečně žluté květy. Jejich velkou výhodou je, že všechny pěstované druhy i odrůdy patří k vděčným velmi bohatě kvetoucím keřům.
Vajgélie jsou keře celkem nenáročné jak na polohu, tak na půdu. Ta však nesmí být příliš suchá. Navíc jsou vajgélie velmi odolné, a tak se je daří s úspěchem pěstovat i v průmyslových oblastech. Přímo skvěle se tyto keře uplatňují jako solitéry a stejně dobře je možné vytvářet z nich skupinové výsadby anebo je vysazovat do živých plotů, klidně i vícedruhových.
Ve světě bylo vyšlechtěno mnoho odrůd, největší podíl na tom má francouzský zahradník Lemoine z Nancy. V květnu až červnu rozkvétá dlouhými tmavě nebo světle růžovými květy na krátkých postranních výhoncích loňských větví odrůda Weigela florida pocházející ze severní Číny a Koreje. Je to v dospělosti asi 3 m vysoký keř nestejnoměrně široce a spíše polokulovitě rozložený. K těm nejkrásnějším keřům se ale zcela jistě řadí druhoví kříženci zahrnutí pod názvem Weigela hybrida.
I zahradnická praxe má své oblíbené druhy a k těm se řadí například odrůda ’Bristol Ruby‘, vzrůstná a bohatě kvetoucí červeným květy s karmínovým nádechem. Vynikající pestrolistá odrůda Weigela ‘Variegata‘ má kompaktní růst a žlutavě až sytě růžové květy. Dosahuje výšky mezi 1,5m až 2 m. ‚Eva Supreme‘ je odrůda vysoká asi 2 metry. Roste velmi bujně a její větve jsou lehce převislé. Květy se na ní opakují často na podzim, zatímco hlavním obdobím jejího kvetení je červen a červenec. Odrůdě ‚Eva Rathke‘ je velmi podobná vajgélie ‚Newport Red‘, která je vysoká až 2,5 m s bujnějším růstem a květy méně zářivými oproti odrůdě ‚Eva Rathke‘.
Jako u všech druhů keřů i u vajgélií je občas nutné provést omlazovací řez a rovněž i řez upravovací. Omlazovací provádíme nejlépe v lednu až únoru za bezmrazých dnů. Jakmile se nám keř jeví příliš velký anebo taká velmi starý, je dobré provést omlazovací řez, který nikdy nezačíná na vnější straně, ale uprostřed keře. Na výšku keř zkrátíme asi na 40 cm. V červnu a červenci se obvykle prování řez omlazovací, který se soustřeďuje na příliš široké anebo příliš dlouhé větve.
Text: Zuzana Bohdalová
