Do rodu šalvěj (Salvia) se řadí asi 700-900 druhů rostlin. Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé stálezelené byliny a keře, mohou dorůstat až do výšky jednoho metru. Mnoho druhů má široký, téměř celosvětový areál rozšíření. Nejvíce druhů pochází ze střední a jihozápadní části Asie. Dále jsou rozšířené v Evropě, severní Africe a Severní Americe. K léčivým rostlinám patřila šalvěj už ve starověkém Římě, kde ji považovali za posvátnou. Do dnešního Česka se tato bylina dostala už v 9. století, kdy začala být pěstována nejdřív v klášterních zahradách. Rostliny z rodu šalvěj se pěstují jako okrasné, některé druhy mají ovšem léčivé účinky. Rostou na suchých až vlhkých půdách, potřebují slunná stanoviště. V rostlináchjsou obsažené různé aktivní látky – terpenové silice, třísloviny, flavonoidy, hořčiny.
Babské ucho i břich
Nejznámější je léčivka šalvěj lékařská (Salvia officinalis ). Mladé listy jsou plstnaté šedě zbarvené, starší jsou zelené. Kvete v období června a července, kdy jsou vidět květy modrofialového zbarvení. Celá rostlina má velmi specifickou vůni. Můžeme ji znát také pod lidovými názvy jako babské ucho, babský břich, koníčky či vlčí chvost. Sazenice se běžně nabízejí v zahradnictvích, rostlina se ale také dá úspěšně množit bylinnými řízky nebo semeny. Šalvěj je třeba chránit před přílišným zamokřením a v zimě před mrazem. Jinak je zcela nenáročná.
Šalvějová magie
V magii šalvěj přináší moudrost, nesmrtelnost a bohatství. Pohlcuje negativitu a neštěstí, zbavuje napětí a rozrušení, pozvedá ducha. Kouřem ze šalvěje se světí rituální prostor, někteří američtí indiáni se v něm dokonce „koupou“. Rozšířená pomluva, že pěstování šalvěje na vlastní zahradě přináší smůlu, je založena na pozorování, že šalvěj přitahuje ropuchy a jiné druhy žab. Protože se tito živočichové dříve spojovali se silami zla, přenesly se takové představy i na šalvěj. Správnou čarodějnici ale pár žab na zahradě nevyvede z míry, a pokud bude chtít, může si klidně šalvěje dopřát celý záhon. Trpíte-li smutkem, pomůže vám vůně šalvěje snáze se s ním vyrovnat. Šalvěj přidávaná denně v malém množství do jídla prý přináší dlouhověkost, takřka nesmrtelnost. Chcete-li, aby se vám splnilo nějaké přání, napište ho na list šalvěje a ten vložte na tři noci pod polštář. Vždy před usnutím na své přání usilovně myslete. Bude-li se vám zdát něco, co s tímto přáním souvisí, jistě se vaše tužba splní. Nebudou-li mít sny s přáním nic společného, zahrabejte lístek do země.
Zdravotní účinky
Má antibiotické účinky, proto se užívá při onemocnění močových cest, zažívacího traktu a při gynekologických zánětech. Chladný šalvějový nálev v malých dávkách snižuje pocení. Silice šalvěje obsahuje jedovatý thujon, proto není droga určena k dlouhodobé léčbě. Nejméně thujonu obsahuje odvar, ten však má slabší účinky než jiné šalvějové přípravky. Šalvěj lze podávat samostatně nebo v kombinaci s jinými bylinami. Šalvěj vysušuje tělo, proto se z jejích listů připravuje čaj proti nočnímu pocení, překrvení sliznic a k zastavení laktace. Uklidňuje nervy a pozitivně ovlivňuje průběh menstruace. Působí adstringentně, proto nalézá uplatnění při léčbě průjmových onemocnění. Užívá se jako kloktadlo při bolení v krku, šalvějovou plackou se ošetřují hmyzí bodnutí a drobné ranky.
Využití v kosmetice
Říkalo se, že komu roste na zahradě šalvěj, ten nezemře – tolik se věřilo v její léčivé schopnosti. Jako oblíbenou léčivku ji nechal Karel Veliký pěstovat v Capitulare de Villis. V šestnáctém století se šalvějové listy používaly i v kosmetice – jako „zubní kartáček”. Šalvěj byla také používána k přípravě černého barviva na vlasy. Využití šalvěje je dodnes opravdu mnohostranné. Užívá se pro své účinky léčebné, uplatnění nalezla i v kosmetickém průmyslu, v parfumerii a dříve se používala i jako přísada do piva či vína.
Výrazná chuť
Šalvěj má svou roli i v kuchyni, používají se čerstvé i sušené listy šalvěje, které mají velmi intenzivní chuť a vůni, proto s ní zacházejte s citem. Je to bylinka typická pro italskou kuchyni, používá se při přípravě pokrmů z telecího masa, při pečení jehněčího a vepřového masa, na grilované masové špízy, do karbanátků, na rajčata i do těstovinových jídel. Můžeme ji také přidávat do pomazánek z tavených sýrů nebo z vajec. Ve staročeské kuchyni byla údajně šalvěj rovnocenná s petrželkou. Její výrazné aroma se rozvine, když se krátce opeče s jídlem v horkém tuku nebo povaří v tekutině. Používá se do bylinkových směsí spolu s mátou, rozmarýnem, majoránkou, oreganem a bazalkou.
Okrasné druhy
Šalvěj je však mimo jiné také krasavice, která se vysazuje také pro potěchu očí. Jistě znáte šalvěj zářivou (Salvia splendens) z červených záhonů v parcích a na náměstích. Za nejkrásnější druhy jsou považovány Salvia sclarea ‘Vatican White’s nádhernými bílými hrozny květů, která se uplatní jako solitéra, a Salvia officinalis ‘Icterina’ s žlutozelenými lístky, jež je kromě záhonové rostliny i velmi kvalitním floristickým materiálem do všech typů aranžmá a kytic. Na trhu je bohatý výběr semínek, nejen pro kobercové výsadby na větších plochách, pro balkonové truhlíky nebo o květinové mísy. Pro ně se hodí moderní nízké kompaktní odrůdy.
Rané odrůdy (po výsevu kolem poloviny března a rozsazení semenáčků do malých květináčů) vysazujeme po patřičném otužení koncem května již nakvétající. Rychlý vývin nových květenství podpoříme odstraňováním odkvetlých a dopřejeme-li rostlinám potřebnou (nejlépe spodní) zálivku, můžeme se z barevné krásy těšit až do prvních podzimních mrazíků.
TIP: Výluh proti padání vlasů
Nasypeme 100 g čerstvých šalvějových listů do nádoby, přelijeme 200 ml kubánského rumu a pečlivě uzavřeme. Necháme v temnu 2 týdny vyluhovat a slijeme. Vodičkou pravidelně masírujeme pokožku hlavy.
Text: Gabriela Koulová
