Slaví se vždy poslední noc keltského roku, která připadá na 31. října a přichází vždy se západem slunce a pokračuje do východu slunce dne 1. listopadu. Má symbolizovat noc, kdy zlom mezi světem živých a neživých je nejmenší. Podle keltských zvyků se jedná o nejmagičtější noc v roce, kdy se zhasínaly všechny louče, krby a svícny a večer se zapalovaly velké ohně, protože právě této noci se mohly duše mrtvých vracet domů.
A tehdy se umisťovaly do vchodů do domů anebo do oken vydlabané dýně anebo lucerny z tuřínů, aby nahradily světlo z krbů a loučí. Sloužily tak jako ochrana domu před zlými duchy a zároveň vítaly zemřelé předky.
Halloween je den, se kterým je spojeno velké množství různých pověr a kouzel, ze kterých postupně vznikl zvyk, kdy se tmou vydávají masky s kostýmy zobrazující různé přízraky hledající světlo a žadonící o almužnu nebo koledu, kterou si lidé zajišťovali náklonnost duchů.
Upravená vydlabaná dýně plnící funkci lucerny sloužila k přenesení světla do domu. Takto upravené dýně vlastně do současnosti symbolizují celý tento svátek.
Pokud jsou dýně opravdu vyzrálé, mají velmi tvrdou dřevnatou slupku. Využít jich lze opravdu rozmanitě. Dají se zpracovat nejen jako pokrm, ale i jako velmi působivá dekorace. Nepoškozené plody vydrží týdny, poté je můžete zpracovat třeba jako polévku, zavařeninu anebo zkusit z nich udělat skvělé dýňové zelí. Možností zpracování je mnoho. Zkuste zrovna letos, i když třeba poprvé, vydlabat z nich dužinu a vložit dovnitř svíčku. Krásná halloweenská dekorace bude hned na světě. Pokud nebudete využívat vydlabanou dýni na svícení, vyrobte z ní obal na vázu. Po vydlabání do ní vložte nádobu s vodou a do té umístěte kytici třeba z jiřinek, chryzantém, šípků, hlohyní a jiných podzimních plodů.
Text: Zuzana Bohdalová
