Temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa)
Tmavé plody černého jeřábu nebo také lidově černé jeřabiny sklízíme na podzim. Na sběr nemusíme spěchat, neboť černým malvičkám neublíží ani první slabé mrazíky, spíše naopak, chuť plodů je po nich ještě výraznější. Již domorodí indiáni v Severní Americe znali velmi dobře léčebné účinky trpkých až trošku svíravých plodů temnoplodce. Trpkost plodů můžeme zmírnit povařením jeřabin v cukrovém roztoku, který si připravíme z 1 litru vody a 1,25 kg cukru. Tento roztok ještě dochutíme badyánem, hřebíčkem a skořicí a přidanou skleničkou rumu. Černé jeřabiny se dají rovněž sušit anebo zmrazit.
Budeme-li pravidelně konzumovat plody černých jeřabin, získáme pro své tělo mnoho účinných antioxidantů a rovněž vitamínů B, E a pektinu. Plody arónie obsahují ve větší míře rutin, který je prostředkem ke zpevnění cév, rovněž dokáže upravovat hladinu cholesterolu a snižuje vysoký krevní tlak. Díky vysokému obsahu jódu jsou tyto plody nápomocné i při léčbě nedostatečné činnosti štítné žlázy, harmonizují její činnost, rovněž dokážou zklidnit rozbouřený žaludek a také žlučník.
Bez černý (Sambucus nigra)
K naší velké škodě si dnes zdaleka tak nevážíme bezu černého, jak kdysi naši předkové. Možná si vzpomeneme na oblíbené rčení našich babiček „ Před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni!“ Mnohým z nás je možná aroma černého bezu nepříjemné, ale to nic nemění na jeho léčivých schopnostech. Dnešní nevěsty by rozhodně nestály o sazenici bezu, jako o svatební dar, tak jak to kdysi bývalo za starých časů, ale možná až si přečtete o léčebných účincích černého bezu více, vrátíte se alespoň k tomu, že i vy začnete uctívat bezinku jako posvátný keř, stejně tak, jak ji uctívali staří Slované. Nejen plody bezinky, ale i její květy mají mnoho způsobů využití, ale o květech až někdy příště, dnes se zaměříme na využití černých lesklých plodů, které na keřích dozrávají postupně od srpna až do poloviny listopadu.
Při sběru bezinek se vyvarujte ochutnávání jejich syrových plodů, plody konzumujte až po tepelné úpravě. Tepelnou úpravou se v nich zcela odbourává glykosid sambunigrin, po kterém je lidem zle, ptactvu však nevadí. Před úpravou odstraňujte plody od stopek a stopky vyhazujte, negativně by ovlivnily chuť bezinek. Plody zpracujte ihned po sběru, nedají se uchovávat v čerstvém stavu ani v lednici, začnou plesnivět. Z plodů můžete uvařit marmeládu, vařenou šťávu, víno anebo je využít do ovocných zákusků místo borůvek, nebo na povidla. Díky svým léčebným účinkům vám pomohou při migréně, nebo nachlazení. Mají vysoký obsah vitamínů A, B, C a obsahují karoteny, cholin, organické kyseliny a cukry a kyselinu panthotenovou.
Šípky – plody růže šípkové (Rosa canina)
Šípky jsou přirozeným a snadno dostupným přírodním zdrojem vitamínů skupiny B, C a A, i minerálů, zvláště draslíku a hořčíku. Už naši předkové sbírali šípky, aby z nich připravovali marmelády, víno, pasty anebo z nich alespoň vařili zdravý čaj obsahující vysoké procento vitamínu C. Pokud si nasbíráme dostatečné množství šípků ještě předtím, než se na nich podepíše první mráz, můžeme si je nasušit na chutný a zdravý čaj, který nám v zimě dodá vitamíny a posílí naši imunitu. Sbírat však můžeme i změklé šípky, ty se ale nehodí k sušení, ale využijeme je na přípravu skvělých marmelád anebo pečeného čaje, například v kombinaci s jablky. O šípcích se tvrdí, že obsahují desetinásobné množství vitamínu C, než mají citrony.
Šípky sbírejte dobře vyzrálé, ale nepřezrálé! U přezrálých plodů klesá obsah vitamínu C. Ideální dobou na sběr šípků je září až říjen, vždy s ohledem na počasí. Po sběru šípky omyjte a důkladně usušte. K sušení lze využít i sušičku nebo troubu zahřátou ne více než na 60°C a při sušení ji nechat pootevřenou, aby vlhko mohlo unikat.
Text: Zuzana Bohdalová
