V dávných dobách se podle květinových hodin řídili například zemědělci pracující na polích. Dnes se již spíše setkáme s květinovými hodinami v podobě ciferníků s ručičkami, vysázenými z rostlin někde na svahu v areálu některého z květinových výstavišť, parků a sadů.
Jak je všeobecně známo, některé rostliny otevírají své květy na jeden jediný den (ibišek), jiné vydrží kvést pouze několik hodin (máky, šťavele, kosatce), dalším květům nedělá problém vykvést ještě druhý, třetí den a některé druhy například podzimní šafrány kvetou i dvanáct dnů nepřetržitě. U některých druhů květin můžeme naopak pozorovat, že své okvětní plátky s večerem zavírají a ráno opět otevřou. Vědci se domnívají, že se tak květiny brání před rosou, aby nezpůsobila navlhnutí pylu. Hmyzu své kalichy zpřístupní až na druhý den ráno, poté, co z jejich plátků již zmizela i ta poslední kapka rosy. Příroda je zkrátka dokonalá, vždy ví, co dělá a vše dokáže zařídit do nejmenších detailů.
Otevírání a zavírání květů se přesto u různých druhů odehrává v různou denní nebo dokonce i noční dobu. Odtud například pojmenování jedné z půvabných květin – nocenka. Všechny rostliny tedy nedodržují stejná uspořádání. U převážné většiny rostlinných druhů se otevírání jejich květů neváže na přesnou hodinu, ale spíše na teplotní podmínky, například zahřívání květin sluncem anebo je závislé na teplotě okolního vzduchu.
Na tyto podivuhodné jevy v přírodě se rozhodl ukázat profesor a vědě Carl Linné. Po své studenty vysadil v Uppsale, kde žil a pracoval, v botanické zahradě květinové hodiny. Byly tak přesné, že se jimi daly nahradit mechanické přístroje na měření času. A to byl doslova převrat v pohledu na květy, rostliny a přírodu. Od té doby bývají v sadech a parcích květinové hodiny vysazovány velmi často.
Je logické, že rostliny ve velké míře obracejí své květy ke slunci. Naplňují tím svou spotřebu energie. Vytvářejí přece své rozmnožovací orgány a stejně tak jako živočichové, chtějí i rostliny zplodit další pokolení. Klasickým příkladem je slunečnice, jejíž jméno odpovídá tomuto úkazu zcela bezvýhradně.
Pro případ, že jste se rozhodli k výsadbě květinových hodin u vás na zahradě, uvádíme některé rostliny a časy, ve kterých dochází k otevírání jejich květů.
4.00 hod – povíjník nachový, od 4.00 do 5.00 hod divoce rostoucí šípkové keře, mezi 5.00 a 6.00 hod len vytrvalý, od 6.00 do 7.00 vrbovka úzkolistá, 7.00 – 8.00 konvalinka, mezi 8.00 až 9.00 šťavel a rozrazil, od 9.00 do 10.00 tulipán, mezi 10.00 a 11.00 tulipán. A mnohé další příklady byste mohli zjistit ze specializované literatury. Příklady námi uvedené jsou popsány v knize z roku 1900 německého botanika A. Körnera von Marilaune s názvem „Život rostlin“.
Text: Zuzana Bohdalová
