Již po staletí používají obyvatelé Střední Ameriky a Karibské oblasti její sladké listy ke slazení čaje ale i jiných nápojů a rovněž k dochucování salátů anebo ji dokonce konzumují místo cukroví. Místní obyvatelé využívají také jejích léčebných účinků, proto se zde běžně užívá při léčbě černého kašle a při onemocnění dýchacího systému, zvláště průdušek. U nás však není natolik prozkoumanou rostlinou, aby bylo její užívání z léčebných důvodů běžné, a tak je vhodné její užívání konzultovat s lékařem.
Její listy silně voní po mátě, proto se tato rostlina přímo nabízí k využití v potpourri, takzvaných vonných směsí. Někomu však její vůně nemusí připadat příjemná.
Rostlina působí velmi dekorativně zvláště tehdy, je-li pěstována v závěsných koších anebo v truhlících, neboť vytváří až metrové převisy. Na tmavě zelených listech pěkně vyniknou její bílé květy, které se na rostlinách objevují od jara až do podzimu. Rostlina má velmi ráda slunce. Dá se celoročně v domácnostech pěstovat jako pokojová rostlina anebo ji můžeme venku s úspěchem letnit. Důležitou pěstební podmínkou pro to, aby se jí dařilo co nejlépe, je udržovat jí stále vlhký substrát. Ne přemokřený, ale pouze stále vlhký.
Aby vaše rostlina dostatečně narůstala, nepoužívejte klasická dusíkatá hnojiva, která by rostlinu nutila vyhánět, čímž by se oslabila její cukernatost, ale použijte k jejímu hnojení speciální hnojiva na bylinky s potlačeným dusíkem.
Pro účely slazení lze využívat sušené listy lipie. Z rostliny odštípneme lístky, a ty pak sušíme v teple ale na stinném místě. Jsou vhodné ke slazení nápojů a potravin nejen při redukčních dietách, ale mohou je využívat i diabetici. Pokud se nám pěstování lipie daří, můžeme sklidit v průběhu sezóny z jedné rostliny až 1/2 kg sušených lístků.
Lipie přirozeně roste jako běžné půdopokryvné rostliny. Její růst je poměrně bujný, takže ji můžeme během celé sezóny průběžně přihnojovat a rovněž nesmíme zapomenout na její pravidelnou zálivku. V našich zeměpisných polohách ji lze však pěstovat pouze jako rostlinu přenosnou. Nelze ji mít venku celoročně. V zimě v bytě bychom jí měli zabezpečit teplotu běžnou pokojovou, která by rozhodně neměla klesnout pod 8°C. Zálivka jí v té době postačí mírná a půda jí vyhovuje hlinitopísčitá. V příští sezóně se nám rostlina za naši péči jistě opět odvděčí svou krásou doprovázenou příjemnou vůní.
Text: Zuzana Bohdalová
