V našich zeměpisných šířkách je zimování spojeno i s minimem slunečních paprsků a denního světla. V domovině kaktusů se jim však dostává všeho hojně, což je zásadní rozdíl. Období vegetačního klidu je velmi důležité pro většinu kaktusů. Velmi pravděpodobně se u kaktusů dočkáme kvetení právě tehdy, kdy projdou alespoň tříměsíčním obdobím snížených teplot a postupného omezování zálivky.
Na přelomu léta a podzimu nastává čas, kdy je třeba začít kaktusy pozvolně připravovat k zimnímu spánku. Kaktusy již touto dobou nerostou, ale vyvíjejí se jim silné krásné trny. Již od konce srpna by neměly dostávat žádná hnojiva a od konce září ani žádnou zálivku. Ale se světlem je tomu naopak, toho bychom měli kaktusům dopřát, co nejvíce to půjde. Takže žádné stahovaní rolet a zatemňování, ještě pěkně s nimi na světlé stanoviště někam za okno anebo mohou dokonce zůstat ještě venku. Venku však musejí být umístěny tak, aby na ně v případě deště nepršelo.
Ani pokud budou kaktusy v místnosti, nepotřebují žádné mlžení, naopak, to by jim mohlo spíše uškodit. Drobné kapičky na jejich povrchu jim neprospívají, neboť by se mohly stát živnou půdou pro vznik houbových chorob.
Houbové choroby se na kaktusech projevují výraznými hnědými skvrnami. Později zaschne celý list nebo kaktusový článek. Pokud si prohlédneme tuto část zespodu, můžeme v ní někdy zahlédnout dutiny ve tkáni. Jsou to komůrky, v nichž se vylíhly larvy hmyzu. V takovém případě, abyste svého pichlavého oblíbence zachránili, budete muset použít některý z vhodných fungicidů. Postřik zopakujte ještě 1x, a to za 2 týdny, abyste měli jistotu, že jste zlikvidovali nově vyklíčené spóry, na které první dávky neúčinkovala. Po druhém nástřiku už se nemusíte obávat, že by tento jedinec mohl nakazit další kaktusy z vaší sbírky.
Poslední zálivku konvičkou jim můžete dopřát ještě v první polovině října, to pak ještě stačí vyschnout před umístěním na zimní stanoviště, kam je přesuneme až v průběhu listopadu.
Text: Zuzana Bohdalová
