Však ji znáte, tu nejskromnější – šípkovou růži (Rosa canina). Na jaře její keř nemůžete minout, protože vás pozdraví z dálky sladkou vůní. Na podzim si pak do stráně nebo na kraj lesa půjdete otrhat šípky plné vitaminu C, z nichž v zimě tak příjemně chutná horký čaj a v dvojctihodných koláčích nebo omáčce ke zvěřině zase pikantní marmeláda. Jestli máte v zahradě nějaký ten „divoký“ koutek, dopřejte tam šípkové růži místo. V trnitých větvích se rádi skrývají ptáci a i v zimě je na ni do zahrady nalákáte, přiletí si pro červené šípky.
Za růžovou hradbou
Zahrada olemovaná plotem z planých růží je pro nevítané návštěvníky nedobytnou pevností. Jen statečný a láskou pobízený princ byl ochotný se prodírat trnitým houštím za Šípkovou Růženkou. Pro sazenice vhodného druhu nemusíte slézat stráně, dostanete je v mnoha zahradnictvích. Dokonce i plané (nebo také botanické) druhy růží mají své šlechtěné variety, které bohatěji kvetou, mají místo jednoduché koruny z pěti okvětních lístků třeba plné nebo pestřeji probarvené květy. Pro bujný, ale nepříliš vysoký vzrůst jsou na volně rostoucí živé ploty vhodné například růže svraskalé (Rosa rugosa) se silně voňavými bílými nebo sytě růžovými květy a kulatými velkými šípky. Kamenné hradby, ale také holé kmeny starých stromů oživí dlouhé a ohebné výhony růže šípkové nebo růže polní (Rosa arvensis). Můžete je vyvazovat do výšky nebo nechat volně rozrůst do spleti dlouhých převislých šlahounů.
Na holé stráně
Výhodou palných růží je jejich přirozená odolnost proti povětří i mrazům. Druhy, které silně odnožují a vytvářejí hustou síť pevných kořenů – například opět růže svraskalá nebo růže bedrníkolistá (Rosa spinosissima), se tak výborně hodí na zpevnění špatně přístupných svahů třeba i na severní straně zahrady. Růže pro rychlý růst a bohatství květů sice milují dostatek slunce, vystačí si ale s tím, že nebudou zastíněny vysokým porostem stromů.
Přírodní kout zahrady
Keře planých růží můžete uspořádat do skupin, výhony volně prorostou a jejich různě velké a pestrobarevné květy i listy v nejrůznějších tónech zeleni vytvoří překvapivé kombinace. Plané růže nechte růst volně, nestříhejte je, jen případně usměrněte jejich větve tím, že je vyvážete nebo podepřete ve směru, kam si přejete, aby nejvíc bujely. Když je doplníte tradičními květinami českých zahrad – lupinami, vysokými floxy, kakostem nebo náprstníky – poskytnou těmto kvetoucím letničkám i trvalkám zázemí, od jehož syté zeleně se budou v létě krásně odrážet. Kromě již zmíněných se k takovému pěstování v našich podmínkách hodí také růže sivá (Rosa glauca), galská (Rosa gallica), páchnoucí (Rosa foetida) nebo Hugova (Rosa Hugonis) se záplavou drobných žlutých kvítků.
Plot vyroste rychle
Jestli se chcete za planými růžemi skrýt před světem, nesázejte mladé keře příliš hustě. Zpravidla postačí dvě rostliny na metr plotu, aby si vzájemně v první době růstu moc nepřekážely. Plané růže rostou rychle, takže za tři čtyři roky budete mít hustý a vznosný růžový plot podle svých představ.
Text: Gabriela Koulová
