Poslední patizony a cukety otrhejte před ohlášenými prvními přízemními mrazíky, pokud na záhonu zmrznou, dají se sice ještě rychle zkonzumovat, ztrácejí ale chuť a křehkost a určitě se nedají skladovat v syrovém stavu, jedině je můžete zavařit. Dýním chlad tolik nevadí a dozrávají u nás poměrně pozdě. Před mrazem je ale lepší plody ochránit, protože jinak je musíte také co nejrychleji zpracovat. Výhodou dýní je právě jejich dlouhá skladovatelnost, takže když je před mrazem ochráníte přikrytím a podložením netkanou textilií, můžete je nechat dorůst do obřích rozměrů, často pak mají až několik desítek kilogramů. Máte tak zásobárnu čerstvé zeleniny až do jara. Dýně s oranžovou dužinou jsou bohaté na karoten, i ty bílé pak obsahují vitaminy C, D, E, B6 a B12, vápník, hořčík, zinek, hořčík, železo a měď – je to tedy zelenina velice zdravá.
Není dýně jako dýně
Patizony a cukety v našich kuchyních zdomácněly, zvlášť cuketových receptů je na výběr velké množství. S dýněmi je to trošku horší, jako by tato chutná a vděčná zelenina našim kuchařkám stále připomínala jen nepříliš vábný kompot ze starých závodních kuchyní. Přitom různé druhy dýní mají v kuchyni velice pestré využití. Které odrůdy si určitě oblíbíte? Velmi vděčná je Hokaido. Její hlavní výhodou je měkká slupka, která se nemusí loupat, a málo semen, takže není problém s jejich odstraňováním. Žlutá až oranžová dužina se hodí na polévky, omáčky, pikantní čatný, sladké marmelády i kompoty. Hokaido má plody 20-25 cm velké, což se hodí, když je chcete uskladnit a pak používat pro přímý konzum, jeden kousek vám bude stačit na přípravu polévky nebo na rozmixování do ovocného koktejlu. Obří dýně Goliáš naopak nesou oválné plody třeba i třicetikilogramové. Mají tuhou slupku, kterou musíte při zpracování oloupat, na druhou stranu se díky ní velmi dobře skladují dlouhé měsíce. Jakmile ovšem takovou dýni jednou načnete, musíte ji rychle zpracovat – což je při množství dužiny někdy oříšek, nezbývá než začít vyrábět marmelády, sterilované omáčky nebo kompoty.
Speciální odrůda Halloween má kulaté oranžové velké plody s charakteristickými proužky. Z ní se nejlépe vyrábějí dekorace na říjnový svátek všech strašidel, to ale neznamená, že byste dužinu zahodili – její využití je stejné jako u Goliáše. Úplně jiné jsou máslové dýně, menší bílé až nažloutlé tykvičky. Mají skutečně máslovou chuť s náznakem oříšků. Můžete z nich připravit velmi chutnou pomazánku, která v dietní stravě nahradí máslo. Dále je tu chřestová dýně, žlutá nebo bílá s bílou dužinou. Plody dorůstají až do 2 kg. Nastrouhaná dužina se hodí na výrobu polévek i omáček, nejlepším zpracováním je ale dýňové zelí, které můžete uvařit čerstvé, ale také si ho udělat sterilovanou zásobu. Chuť je vynikající, zcela nahradí pravé zelí a navíc nevyvolává potíže s nadýmáním.
Špagetová dýně se při vaření rozdělí na tenké proužky, které při servírování skutečně vypadají jako špagety a i chuť mají lehce moučnou. Nejen ve vegetariánské kuchyni ji tedy můžete vařit jako přílohu k masu i samostatný pokrm zdatně napodobující těstoviny. Pro všechna tato kuchyňská zpracování jsou nejlepší odrůdy s málo semeny. Na ta ale nezapomínejte – jsou zdrojem stopových prvků, které v jiných potravinách téměř nenajdete. Dýňová semínka jako pamlsek jsou rozhodně zdravější než tučné burské oříšky. Abyste si mohli nasušit vlastní zásobu semen, je tu například odrůda tykev olejná – bezslupkatá. Má množství semen, která se nemusejí loupat, stačí je jen vybrat z dužiny, vyprat a nasušit do zásoby.
Dýně jako dekorace
Malé tykvičky zbarvené žlutě, zeleně, zábavně strupaté, žebrované, skvrnité i jednobarevné, kulaté, oválné, hříbkovité, bachraté i šišaté. Tato maloplodá odrůda se používá jako krásná a dlouhodobá dekorace do bytu. Můžete dýničky naskládat do košíčku nebo na skleněnou mísu, volně položit do poliček, doplnit jimi výzdobu z pokojových květin a kamenů. Aby vám vydržely opravdu dlouho, je třeba je sklízet v období úplné zralosti, tedy raději až koncem září, na druhou stranu je nesmí přejít mráz. Pokud je chcete mít stále pěkně lesklé a barevně výrazné, přestříkejte je, když uschnou, bezbarvým lakem. Pak je můžete i opláchnout od prachu a oschlé znovu naaranžovat. Halloweenská dekorace z kulatých velkoplodých dýní dorazila už před pár lety i do našich krajů. Výroba této dekorace není složitá, chce to jen opravdu ostrý nůž. Odříznete jím okolo slupky dost velké víčko, pak pečlivě vydlabete dužinu, na dýni si předkreslíte oči a zubatou pusu a ty opatrně vyříznete špičatým ostrým nožem. Otevřenou „hlavu“ nechte několik dnů pořádně vyschnout, aby nezačala plesnivět. Pak do ní můžete umísit čajovou svíčku, přiklopit víčko – a strašák už se na vás zubí i ve tmě.
TIP
Sterilované dýňové zelí
Pět kilo dužiny chřestové dýně nastrouhejte na hrubém struhadle, osolte a nechte na míse vypotit. Poté dužinu zalijte čtvrt litrem octa, přidejte kmín a v kastrolu dejte vařit, stačí krátce nechat přejít varem za stálého promíchávání. Naplňte do sklenic, zavíčkujte a sterilujte asi dvacet minut při 80 °C. Před kuchyňskou úpravou si osmahněte na troše oleje velkou cibuli, na ni vysypte zelí ze sklenice a krátce poduste. Dýňové zelí můžete samozřejmě připravit i čerstvé, stačí ho nastrouhat, zalít vodou s trochou octa a nechat asi dvě hodiny odležet. Vodu pak slijte a osolené a okmínované zelí duste na cibulce stejně jako sterilované.
Text: Gabriela Koulová
