Bobkovišeň – jedovatá kráska pro každou roční dobu

Věčně zelené neopadavé keře jsou stále oblíbenějším prvkem našich zahrad, protože i v zimě poskytují nádherný pohled, obzvlášť když jsou už trochu ojíněné nebo ozdobené sněhovou krustou. Jako živý plot navíc přes celý rok poskytují chráněné soukromí.

Bobkovišeň – jedovatá kráska pro každou roční dobu
Bobkovišeň – jedovatá kráska pro každou roční dobu (Zdroj: shutterstock.com)

Jednou z ideálních stálezelených rostlin jak pro živý plot, tak pro zakrytí nevzhledného zahradního koutu je bobkovišeň, u nás již tradičně pěstovaný keř. Patří do obsáhlého rodu slivoní (Prunus), který je systematicky poměrně složitý a mnohé druhy se od sebe značně liší. Stačí vzpomenout broskve, třešně, mandle, meruňky. Z tohoto důvodu někteří botanici neuznávají tento souhrnný rod a dělí ho na spoustu malých rodů. Bobkovišeň je blízká střemchám a někdy se řadí do samostatného rodu Laurocerasus. V literatuře se také můžeme setkat s českým jménem vavřínovec. V přírodě se vyskytuje na východním Balkánu, v Turecku a na Kavkaze. Vyhledává horské bukové lesy, vlhká a stinná údolí. V zahradách se běžně pěstuje již od středověku. Do Evropy byla dovezena z Trabzonu do Cařihradu v roce 1546. V roce 1574 ji Clusius přivezl do Vídně, odkud se rozšířila v klášterních a zámeckých parcích napříč celou Evropou.

Portugalský vavřín

Asi nejoblíbenější je u nás Bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica)  neboli portugalský vavřín. Tento keř/strom sám tvoří nádherný pravidelný tvar se silnými, pevnými větvemi. Má půvabně svěšené, tmavě zelené, drobné listy s červenými okraji a řapíky. Květ je velmi podobný ostatním bobkovišním pouze s tím rozdílem, že laty bílých květů se netyčí vzpřímeně, ale padají do stran. V jižních zemích se tato rostlina těší takové popularitě, že jsou k dispozici formy keřovité, polokmínky, stromy na vysokém kmeni, i stříhané tvary. Tento celoročně zelený krasavec je snáz odolává mrazu než některé velkolisté bobkovišně, má totiž menší listy s menším obsahem vody, jejíž odpar bývá v mrazech největší problém. Miluje slunce, ale v zimě při dlouhotrvajících mrazech ji přikryjte bílou netkanou textilií, aby jí slunce nespálilo listy. Půdu má ráda kyselejší, humózní, vlhkou. V zimě, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, nezapomeňte keře zalévat.

Pozor na jedovaté plody

Bobkovišeň má mnoho dalších. V původních krajích vytváří mohutné keře, dorůstá výšky kolem šesti metrů. U nás se vytáhne jen do dvou metrů, keře jsou nepravidelně řídce polokulovité, obrys není jednolitý, místy bývá průhledný. Nejvýraznějším znakem jsou velmi hezké kožovité elipsovité listy, které zůstávají na keři celoročně. Délka listů se liší podle odrůd, v průměru dosahuje 10-15 cm, okraje listů jsou celistvé. Květy jsou bílé, sestavené v štíhlých hustých hroznech a objevují se v průběhu května až v červnu. Plody jsou drobné černé peckovičky. Ptáci se jimi v zimě rádi krmí, pro člověka jsou ale jedovaté. Listy jsou hořké a po rozemnutí voní po hořkých mandlích. Obsahují silice a glykosid isoamygdalin (prulaurasin), který při fermentaci postupně uvolňuje jedovatý kyanovodík. Otrava bobkovišní byla popsána až v roce 1728. Projevuje se zvracením, průjmy, zčervenáním obličeje, vzrušením, bolestmi hlavy, závratěmi, zesíleným dýcháním, ospalostí až ztrátou vědomí.

Jako podrost, živý plot i solitér

Bobkovišeň vysazujeme zjara z kontejneru nebo s kvalitním kořenovým balem. Řez omezujeme na odstraňování suchých a nemocných větví, i když bobkovišeň snese i hlubší řez, ale vyžaduje opatrnost, abyste při zkracování větví nepřestřihali listy. Starší exempláře snášejí špatně přesazování. Možnosti výsadby v zahradě jsou poměrně rozmanité. Nejčastěji se používá jako podrost a do keřových skupin. Dá se vysazovat také do nádob, ale musí se v zimním období dobře zabezpečit proti promrzání. Samozřejmě se používá na dekoraci v různých aranžmá. Vytváří zajímavé podrosty mezi vysokými řídkými dřevinami. Působivé jsou i skupiny s rozmanitě tvarovaným listem rozdílných odrůd. Často se vysazuje před porosty rododendronů, kombinuje se s cesmínami a hlohyní. Dále se hodí pro volně rostoucí živé ploty v teplejších oblastech, v našich podmínkách se častěji využívá ve směsi dřevin, ale i jednodruhový plot je zajímavý. Bobkovišeň  ale potěší oko i jako solitér.

Kombinace různých odrůd

U nás se tradičně pěstují otužilé odrůdy Schipkaensis, Caucasica a Zabeliana. Nejčastěji se vysazují jako podrost. Schipkaensis má řidší vzrůst a dosahuje kolem 2 m, listy jsou podlouhlé a tmavě zelené. Dobře se osvědčila také bujně rostoucí odrůda Caucasica. Zabeliana má nižší a lehce převislý růst v rozmezí 1-1,5 m, snese sucho, hodí se i na živé ploty. Do vegetačních nádob se používá odrůda Otto Luyken vysoká jen asi metr, s tmavě zeleným listem a výraznými dlouhými hrozny bílých květů. Sortiment bobkovišní je bohatý, obsahuje i odrůdy s kresbou na listě, ty jsou ale mnohem choulostivější na mráz. Nejmenší odrůdou bobkovišně je Mount Vernon, americký kultivar , který se používá do skalek, na kraje záhonů nebo jako luxusně vyhlížející půdní pokryv. Listy jsou vysoce lesklé a přestože se jedná o zakrslou formu, zachovává si velikost listů původních druhů – jsou až 15 cm dlouhé. Jsou jasně až tmavě zelené, mírně svěšené, což rostlině dodává eleganci.

Některé jsou léčivky

Pozoruhodnou odrůdou je Střemcha bobková  neboli Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), o níž se v Českém herbáři z roku 1899 píše: „Z jejího listí připravuje se léčivá vodička. Obsahuje modřeťovou kyselinu, a jest velmi důležitým, často potřebovaným lékem; léčí podrážděnou míchu a čivy; ve větších dávkách způsobuje závrať i smrt. — Dává se obyčejně smíšena s jinými léky; sama o sobě co kapky (5 —15, 3—4krát za 24 hodin) při zácpě, čmýře špatné, bolestech čivních. Bez rady lékařské není radno užívati vody této.“ Po fermentaci a destilaci s vodní parou se získávala bobkotřešňová voda, která se používala hlavně v kosmetice a homeopatii, uplatnění našla i jako sedativum. V současné době se uvažuje o její využití jako podpůrného prostředku při léčbě rakoviny. Léčivé účinky této rostliny ale ponechte odborníkům, nebezpečí otravy je příliš velké.

TIP

Proměnlivý živý plot

Vysaďte vedle sebe různé odrůdy bobkovišní, a zakomponujte do nich keřovitý  břečťan, stálezelené rododendrony, cesmíny a hlohyně. Pro takový živý plot potřebujete dostatečně široký prostor, získáte tak hustý, během roku barvy měnící, velice efektní předěl od sousedů nebo od ulice.

Text: Gabriela Koulová

Publikováno: 09.04.2019

Mohlo by vás dále zajímat

Pěstování stálezelených listnantých rostlin

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Pěstování stálezelených listnantých rostlin

Stálezelené listnaté a půdopokryvné dřeviny

Stálezelené listnaté a půdopokryvné dřeviny

16. díl: Petr Skácel - loutkař - TV verze

Petr je loutkář světového formátu, který kromě svých dvou krámků v Nerudově ulici pomáhal založit také loutkovou univerzitu. Jeho výtvory používá ve svých filmech třeba i společnost Disney.

Upoutávka pořadu Řemeslo nenahradíš umělecká keramička

Keramice se věnuje již od školky, kdy začala s volnou tvorbou soch zvířat. Toto téma neopustila posléze ani v dospělosti.

4. díl: Karolína Bathory - umělecká keramička - TV verze

Keramice se věnuje již od školky, kdy začala s volnou tvorbou soch zvířat. Toto téma neopustila posléze ani v dospělosti.

4. díl: Karolína Bathory - umělecká keramička - prodloužená verze

Keramice se věnuje již od školky, kdy začala s volnou tvorbou soch zvířat. Toto téma neopustila posléze ani v dospělosti.

ČTĚTE DÁLE

Kamyšník přímořský – mokřadní plevel, který často uniká pozornosti
Kamyšník přímořský – mokřadní plevel, který často uniká pozornosti

Rostliny

Kamyšník je mokřadní plevel a vytrvalá rostlina, která úporně setrvává na stanovišti díky mohutnému kořenovému systému. Semena se šíří pomocí vody i zvířat.

Co má jaterník společného s játry?
Co má jaterník společného s játry?

Rostliny

Jaterníky jsou malé vytrvalé byliny, které obvykle rostou nízko nad zemí. Pěstování jaterníků v zahradách je odvislé od jejich specifických požadavků.

Květinky jak z pokojíčku pro panenky
Květinky jak z pokojíčku pro panenky

Rostliny

Mini pokojové rostliny jsou vlastně taková miminka běžně pěstovaných pokojovek. Hodí se do malých bytů a skrytých zákoutí a péče o ně není nijak náročná.

Kaktusy v interiéru i exteriéru
Kaktusy v interiéru i exteriéru

Rostliny

Nejznámější druhy kaktusů se u nás pěstují zcela běžně jako pokojovky, ale i jako venkovní rostliny. Pokud budou mít správné podmínky, budou dobře růst.

Kakost maličký je velkým problémem pro obilniny a okopaniny
Kakost maličký je velkým problémem pro obilniny a okopaniny

Rostliny

Kakost maličký je nízká bylina, která může pěstitelům připravit poměrně velké problémy. Není původním druhem u nás, ale již velmi dobře zdomácněla.

Dá se u nás pěstovat fenykl řapíkatý?
Dá se u nás pěstovat fenykl řapíkatý?

Rostliny

Fenykl řapíkatý patří mezi méně obvyklé druhy zeleniny, které se u nás ale dají bez obtíží pěstovat. Fenykl je zdrojem vitaminů a zdraví prospěšných látek.

Violky, malé jarní víly ve fialovém kabátku
Violky, malé jarní víly ve fialovém kabátku

Rostliny

Jistě na zahradě pěstujete některé druhy violek. Jedny z těch nejběžnějších jsou zahradní macešky. Jejich pěstování je nenáročné a barevná odměna je veliká.

Jaké houby naleznete nejčastěji na vaší zahradě?
Jaké houby naleznete nejčastěji na vaší zahradě?

Rostliny

Houby na zahradě rostou ve stínu až polostínu – ideálně v blízkosti keřů či stromů. Potřebují dobře vyhnojenou půdu a dostatek vláhy. Ne vždy jsou ale vítané.

Jitrocel větší je díky jitroceli kopinatému poněkud opomíjená bylina
Jitrocel větší je díky jitroceli kopinatému poněkud opomíjená bylina

Rostliny

Nerovnocenný boj člověka s přírodou, který často vyhrává plevel, je jako boj s větrnými mlýny. Některé druhy jitrocele jsou zvlášť odolné a úporné.

Zahradní škůdci jsou i vynikajícími pomocníky
Zahradní škůdci jsou i vynikajícími pomocníky

Rostliny

Užitečný plevel je všudypřítomný – avšak není to jen škůdce, protože najde hojné využití v kuchyni a také ve vaší domácí lékárničce.

Jitrocel prostřední je v trávníku nepříjemným plevelem
Jitrocel prostřední je v trávníku nepříjemným plevelem

Rostliny

Jitrocel prostřední je vytrvalá rostlina, která se vyskytuje jako nepříjemný plevel v trávnících. Jeho likvidace je praktičtější pomocí selektivních herbicidů.

Odstranění borky nesmí způsobit stromu šok
Odstranění borky nesmí způsobit stromu šok

Rostliny

Borka stromu je odumřelá povrchová vrstva na kmeni, která má různou tloušťku. Zahrádkáři ji odstraňují – zároveň se tak zbavují i zazimovaných škůdců.