Stejně jako okrasné tropické palmy i některé ovocné stromy sice patří do teplých krajů, rostou ale ve vyšších polohách, kde se naučily vzdorovat i mrazům. U nás trpí spíše nedostatkem světla nebo vymrzají kvůli studenému větru a škodí jim zimní přemokření půdy. Pokud jim dáte dobré stanoviště a patřičnou péči, odmění se vám plody, jejichž chuť a vůně bude stejně odlišná od kupovaných, jako dobře známý rozdíl mezi domácími a dovozovými rajčaty nebo jahodami. Sladké ovoce ale není jedinou odměnou za péči o exotické ovocné dřeviny, jejich olistění a květy jsou ozdobou každé okrasné zahrady.
Středomořské fíky
Začněme v subtropickém suchém pásmu. Tady je domovem fíkovník smokvoň (Ficus caria), nevysoký, ale v dospělosti rozložitý strom s typickými „adamovými“ dlanitými listy. Miluje slunce, klidně i žhavý letní polední úpal. Proto mu vyberte místo na jižní straně, nejlépe u zdi domu, která mu v zimě přece jen trochu přitopí a pomůže mu překonat období mrazů. Dobře chránit je třeba hlavně mladé stromky, které se u nás často u stěn tvarují spíše do podoby rozvětvených keřů na nízkém kmínku. Starší stromy jsou odolnější. Fíkovník potřebuje vápenitou půdu, nemá rád dusíkatá hnojiva. Dnes existuje řada kultivarů vhodných pro naše podnebné pásmo, prvních plodů se dočkáte již po dvou až třech letech, desetiletý strom nese i několik kilo sladkých fíků. Pak můžete po nasycení čerstvým ovocem vyzkoušet třeba vynikající fíkovou marmeládu. Ale i když se sklizně v některých letech kvůli počasí nedočkáte, získáte pro zahradu velice dekorativní soliter.
Americké banány severu
Zvláštní české jméno muďoul trojlaločný (Asimina triloba) patří „banánům severu“ neboli opadavému ovocnému stromu známému také jako pawpaw. Původ má v lesích východního pásma USA od Velkých jezer až na jih po Floridu. Jeho velké vejčité plody mají dužinu krémové konzistence s lahodnou chutí připomínající ananas, banány, mango. Semena je při konzumaci třeba odstranit, jsou mírně jedovatá. Voňavou dužinu můžete kombinovat se zelenými saláty, výborné je z ní ale také aromatické víno.
Pawpaw se dnes pěstuje jako exot dosti hojně a vznikla řada kultivarů vhodných pro naše podmínky. Ostatně všechny dobře snášejí mrazy až –25 °C, pro květ a plody je důležité hlavně stanoviště chráněné před studeným větrem a s dostatkem slunce, nejlépe tedy na jižní straně zahrady. Abyste se dočkali plodů, potřebujete dvě rostliny, každou jiné odrůdy – muďol je totiž cizosprašný. Dekorativní jsou až 25 cm dlouhé oválné kožovité listy. Ještě než začnou rašit, strom v květnu vykvete krásnými hnědooranžovými květy, jejichž kališní lístky vypadají jako z kůže.
Sladké kaki na ebenovém dřevu
Z nabídky exotického ovoce na našem trhu znáte nejspíš kaki (churma, sharon). Nesou ho stromy rodu tomel (Diospyros), mimochodem právě ty, jejichž černé, pruhované nebo bílé dřevo je dobře známý drahocenný eben. Většina tomelů roste v tropech, dva druhy jsou ale přizpůsobené životu v mírném pásmu a s úspěchem je umístíte i do našich zahrad. Dužina kaki je sladce navinulá, výborně chutná hodně zchlazená nebo z ní můžete vyrobit vynikající exotickou zmrzlinu či rozmixovat ji na osvěžující základ alkoholických i nealkoholických koktejlů.
Tomel viržinský (Diospyros virginiana) je severoamerického původu a jeho ovoce je drobnější, zato jsou to rostliny snáze odolávají mrazům až –25 °C. Tomel japonský (Diospyros kaki) je choulostivější, snese maximálně –16 °C a hodí se tak nejlépe do městských a předměstských, kde vyšší teplotu udržuje husté osídlení a vytápění domů.
Tomely stejně jako muďouly potřebují výživnou půdu a je dobré je pravidelně přihnojovat a samozřejmě jim dát chráněné osluněné stanoviště. Stromy jsou opadavé a svým hustým olistěním, probarvujícím se postupně od syté zeleni do podzimní žluti a nachu velice dekorativní. Vzrůst můžete ponechat volný, pak se dočkáte stromu až 6 m vysokého s kuželovitou korunou. Tomely se ale dobře tvarují i do podoby zákrsků, které u nás snáze ochráníte před vymrznutím.
Text: Gabriela Koulová
