Hlavní sklizeň našeho nejoblíbenějšího podzimního ovoce ale právě nastala. Jabloním se u nás dobře daří odpradávna. Pro skladování se výborně hodí aromatické a šťavnaté Jonagold, Newton Wonder, Bohemia, Domino, hodně sladké Idaret a Resista a krásně voňavá Coxova reneta. Pokud máte dobře větraný temný prostor se zimní teplotou mírně nad nulou a relativně vyšší vzdušnou vlhkostí, vydrží vám až do dubna sladké Melrose a Jantar, dokonce do května pak kyselejší Zvonkové, žluté sladké Golden Delicious a Boskoopské.
Na skladování sklízejte jablka v plné zralosti. Ukládejte jen ta nepotlučená, nepomačkaná a nenapadená hmyzem. Rozložte je na lísky jen v jedné vrstvě, pokud chcete skutečně zajistit dlouhou trvanlivost, ideální je do bedýnky nebo do lísky vložit mřížku z kartonu nebo silnějšího papíru a do každého okénka opatrně uložit jedno jablko – pozor – vždy stopkou nahoru. Kdo se chce se svými výpěstky vyloženě mazlit, obalí každé jablko hedvábným papírem, a tak opatrně uloží do lísky – pochopitelně i se stopkou, na skladování pokud možno nikdy nepoužíváme padaná jablka bez stopek. Při pravidelné kontrole zásob odstraňte kazící se kusy, aniž byste poškodili ostatní. Lísky můžete naskládat na sebe, ale musí mezi nimi proudit vzduch.
Jablka mají své nároky
Nejlepší prostor pro skladování jablek je chladný vlhký sklep. Než sem začnete lísky pokládat na police, je dobré ho vydesinfikovat – vysířit a vybílit vápnem s přídavkem modré skalice. Pokud je sklep suchý, dejte na podlahu několik namočených cihel, pomalé odpařování zajistí vlhkost vzduchu. Jednotlivé odrůdy ukládejte zvlášť, nemají se mezi sebou rády a začnou se kazit. Jablka ale také nesnášejí společnost brambor, okurek nebo nakládaného zelí, snadno se od nich nakazí plísněmi. Na druhou stranu etylen, který při dozrávání na lískách uvolňují jablka, způsobuje žloutnutí listů kapusty a zelí a hořknutí okurek i cuket. Zkrátka nejlépe je jablkům v samostatné místnosti, kde má každá odrůda své místo odděleně od ostatních.
Staré odrůdy jsou zdravější
Ideální doba pro sázení jabloní nás čeká od poloviny října do konce listopadu. Už teď se ale poohlédněte po školkách či zahradnictvích, kam se pro stromky vydáte a zjistěte si, jestli mají v nabídce odrůdy, po kterých toužíte. Ty moderně vyšlechtěné jsou v mnoha případech odolné vůči padlí a strupovitosti jablek, mají velké plody a bohatou úrodu. Na druhou stranu bylo prokázáno, že šlechtění je zbavuje jistého procenta zdraví prospěšných látek, dokonce mnohem častěji vyvolávají nepříjemné alergické reakce než odrůdy staré. Angličtí vědci vyhodnotili osm set let starou odrůdu Pendragon jako nejbohatší na polyfenoly, látky, rušící účinky volných radikálů v těle. Tato odrůda se přitom na ostrovech pěstuje už od 12. století a v zahrádkách je stále oblíbená pro svou jemnou vůni a sladkokyselou chuť připomínající trochu jahody nebo maliny. U nás je Pendragonu podobná odrůda kalvil červený, lidově nazývaná „malinové“ nebo „jahodové“. Pěstuje se od 17. století, dobře odolává mrazům, potřebuje vlhčí, humózní půdu.
Krásná tmavočervená jablka jsou bohužel náchylná ke strupovitosti a monilioze, je tedy třeba je proti těmto chorobám ošetřovat. Obecně staré odrůdy potřebují místo vzdušné, nikoli uzavřený kout zahrady, pak stromy lépe odolávají se strupovitostí, moniliozou i padlím. Chuť starých odrůd je nezaměnitelná, když se zakousnete do Sudetské renety, Malinového holovouského nebo Panenského českého najdete mnoho odstínů chuti, které vám moderní odrůdy poskytnou jen stěží. Pro dlouhodobé skladování se ze starých odrůd hodí lahodně nakyslé Ontario bohaté na vitamin C, pozdní Kožená reneta zimní, která se dá dobře pěstovat i ve vyšších polohách a nese ovoce s tuhou slupkou, ale velmi sladkou a šťavnatou dužinou nebo sladce navinulá lehce kořenitá Jeptiška, jejíž nafialověle červené plody se zelnými tečkami vám vydrží až do konce května příštího roku.
Text: Gabriela Koulová
