Vertikální zahradnictví se spoléhá na skutečnost, že rostliny porostou všude, kde mají světlo, živiny a podporu. Tedy i v patrech nad sebou. Buď si můžete koupit závěsný systém spojovatelných modulů nebo si sestavit vlastní řešení svépomocí. A při správné péči pak můžete na pár metrech čtverečních sklízet jahody, angrešt, rybíz, okurky, fazole, a třeba i ředkvičky a hlávkový salát.
Domeček pro rostliny
Na jakékoliv místo vašeho balkonu, kam jde slunce, si můžete vybudovat policový systém, kde se v jednotlivých patrech dá pěstovat téměř cokoliv. Pokud jste kutilové, „domeček“ pro menší rostliny zvládnete celkem snadno vytvořit sami. Barvu dřeva zvolte takovou, aby se hodila ke zbytku balkonu. I ošklivá zeď touto terapií prokoukne. A pak už záleží na vaší chuti, kam postavíte bylinkové květináče, kam truhlíky osázené ředkvičkami nebo hlávkovým salátem. Pro zeleninu jsou nevhodnější pyramidální truhlíky, na jejichž jednotlivé plochy jde během dne dostatek slunce.
Využití starých schůdků
Když nejste tak šikovní, abyste si vyrobili takovýto systém truhlíků, stejného efektu dosáhnete použitím rozevíracích schůdků. I když jsou třeba už staré a rozvrzané, pro naše účely budou ideální. Dopřejte jim nový nátěr a doplňte je pár deskami ve stejném odstínu. Právě ty poslouží jako poličky pro rostlinky. Bylinkové schody si můžete postavit na terase dokonce oboustranné. Můžete je třeba postavit i o něco vyšší než na balkoně. Strmý sklon a patrovitost po obou stranách schodů nabízejí dostatek prostoru pro květináče a nádoby s voňavými bylinkami. Dbejte ale následujících rad: Nejvyšší stupeň by měl mít dvojnásobnou šířku než ostatní. Na něm pak mohou stát i velké květináče. Schody musí být pevné a stabilní, protože ponesou velkou váhu. Umístěte schody tak, aby slunce svítilo na všechny stupně. Tedy ne jednou stranou k jihu, protože pak jsou všechny rostliny na druhé straně ve stínu. Nejlepší je postavit schody na délku ve směru východ-západ a rostliny, které milují slunce, umístit na jižní stranu stupně.
Závěsné mřížky
Pro vertikální využití malého venkovního prostoru vám dobře poslouží dřevěné ozdobné mřížky, jakési paravany, které koupíte v každém zahradnickém marketu. Mřížky můžete díky různým tvarům kombinovat a sestavit si tak originální komplet ne jen pro zavěšení květináčů, ale i jako oporu pro pnoucí se rostliny.
Okurky na síti
Třeba i okurky se dají pěstovat ve vertikálním systému. Jeho podstatou je vybudování dobré opěrné konstrukce pro rostliny a natažení sítí, po kterých se budou okurky pnout. Podpůrná síť na okurky, kterou běžně koupíte, výrazně zvyšuje úrodu, prodlužuje plodnost rostlin a oddaluje napadení plísňovými chorobami. Síť můžete používat několik let, aniž by se rozplétala. Podpěrná síť je vhodná i pro upevnění všech dalších popínavých rostlin, díky ní si můžete na balkoně pěstovat třeba hrášek nebo fazole.
Kapsy na klipsy
Základním článkem domácích minizahrad je modul o velikosti tří řad po třech kapsách, tedy celkem pro devět rostlinek. Moduly jsou opatřeny kruhovými klipsy, proto se dají mezi sebou spojovat a díky tomu si s nimi můžete dosytnosti pohrát – spojovat je do delších řad či svislých pásů a vytvořit si tak zahrádku přímo podle vlastní představy. Problém není sestavit ani oboustrannou „pěstící stěnu“, fantazii se zde opravdu meze nekladou. Kapsy se dají použít venku i v interiéru, podle řady výzkumů jsou navíc rostliny v domácnosti velmi vítaným doplňkem. Nejen, že interiér zpříjemňují na pohled, ale starají se také o čištění vzduchu. Díky svým přirozeným uhlíkovým filtrům odstraňují znečišťující organické látky z ovzduší a vytváří tak zdravé a příjemné vnitřní prostředí.
Interiérová hydroponie
Nemáte balkon ani venkovní parapety? Nevadí, i vy si můžete pěstovat vertikálním způsobem spoustu zeleně. A to ve speciálně upravených pet lahvích. Takzvaný „windowfarm“ je vertikální, hydroponický systém, který umožňuje celoroční pěstování v téměř každém okně za využití přirozeného světla z okna, teploty vašeho interiéru a organické „tekuté půdy.“ Voda s přídavkem živin se čerpá z nádrže ve spodní části systému, protéká z láhve do láhve a v intervalech „koupe“ kořeny rostlin. Ty se nerozrůstají, jsou kompaktní a nevyžadují tudíž tolik prostoru jako kořeny rostlin pěstovaných v zemině.
TIP
Samozavlažovací květník z PET lahve
Ve jménu ušetření prostoru je nápad na využití PET lahví dokonalý. Potřebujete PET lahev s víčkem (ideálně dvoulitrovou a větší) a cca 10 cm dlouhý knot (koupit se dá v železářství nebo galanterii). Láhev zhruba v třetině ode dna rozřízněte na dvě části, zarovnejte okraje. Spodní část bude sloužit jako zásobárna vody, horní jako nádoba na substrát. Do víčka lahve udělejte dva otvory a protáhněte jimi knot tak, aby volné konce byly na horní/vnější straně víčka. Víčko našroubujte pevně na lahev. Horní část lahve naplňte substrátem až po víčko a zasaďte či vysejte do něj vybranou bylinku. (Většina bylinek má ráda vzdušný a propustný substrát. Pokud si ho budete míchat sami, snažte se poměr půdy, kompostu a písku, navýšit ve prospěch hrubého písku zhruba 1:1:2). Zalévejte z vrchu nebo do spodní části lahve. Knot se časem ve vodě může rozložit a je třeba ho vyměnit. Stačí pak jen odšroubovat víčko, protáhnout nový knot a víčko zase zavřít. Vhodnější je použít lahve z tmavého plastu, v průsvitných se mohou tvořit zelené povlaky z řas, které nevypadají úplně nejlépe.
Text: Gabriela Koulová
