Pěstování kapusty není složité, jen si musíte dát pozor na správné odrůdy. Rané se sklízejí už v létě, ale pokud je teplá zima jako letos, můžete ji ještě stihnout zasít do pařeniště, abyste měli na jaře co vysazovat. Zima je ale hlavně obdobím sklízení pozdních odrůd růžičkové kapusty. Stejně jako hlávková je v zimě cenným zdrojem vitaminu C, má ho více než citrusové plody. Kromě toho obsahuje výborný koktejl stopových prvků – draslíku, fosforu, vápníku, hořčíku a sodíku.
Hlávková kapusta
Až do –10 °C můžete sklízet kapustu ze záhonů, kam jste ji vysadili v září. Pokud předpověď hrozí většími mrazy, stačí kapustu přikrýt slámou nebo na každou hlávku posadit obrácenou zavařovací sklenici a tu pak hlavně na noc ještě přehodit slámou, takto vám vydrží sklizeň velmi dlouho. Pozdní odrůdy už mají pevné hlávky, nepřirůstají, ale nemusíte je sklidit najednou, stačí si vždy dojít pro čerstvou. Nebo třeba jen otrhat pár listů do polévky. K hodně pozdní sklizni se dobře hodí hybridní odrůda Jizera F1, dobře přezimují také nové hybridní odrůdy Wiroza, Tarvoy nebo Alaska, ze starších nehybridních odrůd naše Langendijská. Pak jsou tu ještě odrůdy ozimé (Arkta, Iceprince), které se vysévají v srpnu a vysazují v září, mají ale dlouhou vegetační dobu, takže dorůstají až během zimy a sklízet je pak můžete mladé koncem února a dozrálé v březnu a dubnu.
Růžičková kapusta
Dozrává ještě později než hlávková a dobře snáší mrazivé dny, zejména pokud je přikrytá sněhovou peřinou. Při suché zimě je to horší – nemá totiž ráda střídání teplot ve dne a v noci. Pokud je tedy zima bez sněhu. Raději růžičkovou kapustu vykopejte a založte do chladného pařeniště – tam vám pak vydrží až do března. Vysoce mrazuvzdorné jsou například hybridní odrůdy Rosella F1 a Content F1. Růžičky můžete sklízet postupně, jak dorůstají, lepší než vylamovat jednotlivé je ale odříznou celý vrchol košťálu. Na rozdíl od hlávkové kapusty se růžičková také dobře zamrazuje, takže pokud pro ni nechcete chodit na zahradu ve sněhu, můžete ji sklidit a otrhané růžičky nasáčkovat do mrazáku.
Kadeřávek je také kapusta
Patří ke stejné rodině, říká se mu také kadeřavá kapusta a je to zelenina plná vitaminu C a E, beta karotenu, draslíku a železa. Kadeřávek můžete sklízet celou zimu, jeho výhodou je, že listy nerostou v uzavřené hlávce, ale volně na stonku. Můžeme je odspodu otrhávat postupně vždy čerstvé ke kuchyňské úpravě. Exitují kadeřávky pravé a kadeřávky sibiřské, nás v tuto chvíli ale spíš zajímají odrůdy, které vydrží naši poměrně dlouhou zimu. K těm patří z pravých kadeřávků otužilé Dwarf Green Curled nebo Fribor, ze sibiřských Hungry Gap, Red Russian s červenými listy nebo True Siberian s listy bílozelenými. K zajímavým novinkám patří Jersey Kale, odrůda vyrůstající až do výšky dvou metrů. Pohodlně tedy sklízíme spodní listy a těšíme se na další přírůstky na vrcholu.
Kapusta v kuchyni
Pro někoho je hlávková kapusta příliš aromatická, pak můžeme ale rozhodně doporučit jemnější růžičkovou nebo červenolisté kadeřávky. Navíc stačí jednoduchý trik – kapustu necháme asi deset minut vařit nebo dusit bez pokličky, drsné aroma vyletí z hrnce a zůstane jemná nasládlá chuť. Kapusta je vynikající příloha k masům, můžete z ní připravit zeleninové karbanátky, přidat ji do sekané nebo do bramboráku a samozřejmě do polévek. Hrnec husté kapustové polévky je v mrazivých dnech vynikající na zahřátí i pro zdraví.
Vydatná kapustová polévka
Na kostičky pokrájejte 200 g dobré libovější slaniny, nechte ji rozpéct, přidejte dvě lžíce oleje nebo sádla a osmahněte na něm nadrobno pokrájenou větší cibuli a na kostičky pokrájenou mrkev, kousek celeru a kousek kořenové petržele. Nakonec přidejte na proužky pokrájené listy kapusty a ještě chvilku osmahněte zeleninu s nimi. Zalijte dvěma litry masového vývaru (když máte z domácího uzeného, je to nejlepší) nebo vodou (pak přidejte dvě kostky masového bujónu). Přidejte na kostičky nakrájené dvě velké brambory. Okořeňte kmínem (není to jen pro chuť, ale kmín potlačuje nadýmání, kterým někdo může po kapustě trpět), lžící sladké a špetkou pálivé papriky. Na mírném ohni vařte asi dvacet minut, na konci varu přidejte dva větší stroužky rozetřeného česneku a dosolte dle chuti. Kdo nemá rád zeleninovou polévku s kousky, může ji rozmixovat, případně mírně zahustit lžící hladké mouky rozmíchané ve studené vodě. Výborná je také bílá krémová polévka s růžičkovými kapustičkami..
Text: Gabriela Koulová
