Bakopa drobnolistá neboli brahmi (Bacopa monnieri) je svěže zelená rostlinka libující si ve vlhké výživné půdě. Je to jedna ze základních bylin ajurvédské medicíny, protože má očistné a harmonizační účinky na náš organismus. Snižuje pocity úzkosti, neklidu a napětí, zklidňuje mysl a podporuje relaxaci. Zvyšuje syntézu proteinů a aktivitu mozkových buněk, užíváním tedy podpoříte svou mozkovou bdělost, zlepší se schopnost učit se novým podnětům i zapamatovat si je. Používá se také jako krev čistící prostředek napomáhající léčbě astmatu, chronických kožních onemocnění a vysokého krevního tlaku. Ze sušených lístků brahmi se připravuje čaj, doporučená dávka je 5-15 g sušených lístků denně pro přípravu čajového odvaru. Brahmi můžete pěstovat jako půvabnou pokojovku, její poléhavé výhony obsypané svěže zelenými lístky a často vykvétající bílými kvítky vypadají nejlépe v závěsných květináčích. Potřebuje organickými hnojivy doplňovanou zeminu a vydatnou zálivku.
Pupečník asijský neboli gotukola (Centella asiatica) je další tropickou rostlinou hojně využívanou prastarou ajurvédskou medicínou k regeneraci nervové soustavy, kterou zklidňuje i posiluje a odstraňuje nervové blokády. Je vyhlášeným prostředkem na podporu inteligence a paměti, pomáhá i pro zlepšení příznaků Alzheimerovy choroby. Na podporu mozkové činnosti se v tradiční medicíně často kombinuje s vitanií snodárnou – ašvagandou (Vithania somnifera), která podporuje přirozenou obranyschopnost organismu a zároveň podporuje mozkovou činnost. Obě rostliny se celoročně nejlépe pěstují jako pokojové, v létě sice mohou být venku, komplikovaně se pak ale přenášejí do tepla domu. Zato v pokoji na hodně světlém stanovišti, třeba na okenním parapetu, dělají parádu. Pupečník se rozroste v dobře hnojené a vlhké půdě (nebo i v minijezírku jako bahenní rostlina) dlouhými převislými výhonky a jeho zubaté kulaté lístky jsou velmi dekorativní. Vitanie je zase silná rostlina se stříbřitě ojíněnými listy, v jejichž paždí hojně kvete a vytváří efektní semeníkové červené bobule.
Zatímco tři zmíněné tropické bylinky nám poskytují drogu v listech a čaj z nich si při dodržení dávkování připravovat sami, dvě rostliny chladných sibiřských krajů svou sílu střádají v kořenech pod zemí. O to je však mocnější, pro laické používání ale také nebezpečnější. Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis) i čemeřici kavkazskou (Helleborus caucasicus) můžeme ovšem bez potíží pěstovat na české zahradě a oba druhy patří k bylinkám skutečně velmi ozdobným. Zejména u čemeřice kavkazské ovšem hrozí zaměnitelnost s jinými odrůdami, které jsou prudce jedovaté – takže opravdu pozor a raději se spolehněte na sušené kořeny nebo potravinové doplňky připravené rukama farmaceutů. Šišák má mnoho blahodárných účinků, především na krevní tlak, likvidaci volných radikálů v těle, je protialergický. Zároveň ale působí i na nervovou soustavu, účinky jsou prokázané i v dětské medicíně při potížích s nočními děsy, u dospělých pomáhá při chronické nespavosti a neurózách, při neurotických bolestech hlavy. Také čemeřice kavkazská má harmonizující a zklidňující účinky, zároveň ale také pomáhá při artitických bolestech kloubů, revmatismu a také při snižování krevního cukru. Zajímavý efekt preparátu k nám doputoval z tradiční ruské medicíně v podobě přípravků s tajemným názvem „moroznik“ (je to ruské slovo pro čemeřici) – užívá se pro celkovou očistu organismu a spolu s ní přináší i odtučňovací efekt, tedy hubnutí. Pokud nejste po infarktu nebo netrpíte srdeční aritmií, můžete si odtučňovací kúru s moroznikem vyzkoušet. Trvá rok, zbaví vás přebytečného tuku v těle a zároveň pomůže se stresem a úzkostnými stavy.
TIP
Pupečník do salátů
Lístky pupečníku se v tradiční cejlonské kuchyni používají také čerstvé třeba pro zpestření chuti zeleninových salátů. Můžete to vyzkoušet, mají jemně pikantní chuť, která lahodně zpestří například jinak chuťově fádní hlávkový salát.
Text: Gabriela Koulová
