Za to, že můžeme některé druhy rostlin subtropického pásma pěstovat i v našich zeměpisných šířkách, vděčíme především poslední době ledové, která skončila přibližně před 12 000 lety. Právě v té době se palmy začaly studenějšímu klimatu přizpůsobovat. Takže jsou dnes odolné natolik, že přežijí i naše evropské zimy. Zvláště ty mírnější mohou lákat k přezimování těchto rostlin venku. Přestože některé druhy palem snášejí teplotu až do – 15 °C, musí se obalovat. Naše zimní počasí je totiž proměnlivé a příliš vlhké. Zamokří-li se srdíčko palmy ledovým sněhovým deštěm a v noci přijde mráz, rostlina zajde. K obalení jsou vhodné rákosové rohože, sláma nebo smrkové větve, ty totiž chrání, ale i přitom propouštějí dovnitř vzduch.
Odolná palma konopná
Typickým příkladem plamy, která může přezimovat venku, je palma konopná (Trachycarpus fortunei), jedna z nejodolnějších palem pocházejících z horských oblastí východní Číny, kde roste až do výšky 2500 m n.m. Má velmi atraktivní vzhled s tmavě zelenými, lesklými listy vyrůstajícími z pevného kmene. V našich podmínkách přirůstá vzrostlá palma, s výškou kmene okolo 2 m, až 30 cm za rok. Má ráda výživnou půdu s příměsí písku, to z důvodu dobrého odvodnění okolí před zimním obdobím. Při zajištění sušších podmínek během zimního období přežívá rostlina bez poškození mrazy až -17°C. Pokud listy omrznou a není poškozen stonek rostliny, na jaře bohatě obrazí. Proti poškození mrazem je vhodné jednak chránit rostlinu proti dešti a sněhu tak, aby nedošlo ke zmrznutí vody ve vrcholu stonku (srdci) rostliny a zároveň krytem okolní půdy proti promrznutí např.vrstvou suchého listí. Mladé jedince chráníme raději vždy před příchodem mrazů pod -5°C.
Nejsou náročné
Ani u mrazuvzdorných palem se ale nevyplatí riskovat, a tak se doporučuje je raději pěstovat v mobilních nádobách, které při prvních mrazících přeneseme dovnitř. Měly by přestát zimu na chladném a světlém místě, nejlépe při teplotě 4 – 12 C. Při tomto zazimování je potřeba dávat pozor, aby kořeny nebyly ve vlhku. Zaschlé a staré listy odstraníme. Ten, kdo nemá dostatečné světlé místo, může nechat přezimovat některé druhy palem i na temnějším místě, v garáži, na schodišti, v komoře nebo na venkově ve stodole. Na tmavých místech se palmy zalévají v zimě jen tehdy, je-li substrát vyschlý. Minimálně jednou za měsíc se na palmy podíváme a podle potřeby zalijeme. Je velmi důležité, aby ve dnech, kdy nemrzne, byla tato stanoviště důkladně provětrána. Nehybný vzduch je příznivý pro škůdce a palmy jsou pak náchylnější k různým nemocem.
Dostatek světla a pozor na průvan
Palmy milují světlo, nejlepší je jasné rozptýlené světlo, protože ne všechny palmy dobře snášejí přímé sluneční záření, většina z nich vyžaduje zastínění, pro něž je dostačující tylová záclona na okně. Palmu rozhodně nelze umístit do tmavého rohu pokoje. Palmy tropického původu vyžadují přezimování v mírně teplé nebo teplé místnosti. Palmy subtropického původu necháme raději přezimovat v chladných místnostech. Všechny palmy špatně snášejí průvan, zvláště nebezpečný je pro ně studený vzduch pronikající v zimě do místnosti při větrání ventilačním okénkem. Na chlad jdou velice citlivé kořeny palem, proto nádoby s palmami nestavíme na studený parapet nebo na podlahu s mramorovou dlažbou – tam pod ně dáme alespoň izolační podložku třeba z polystyrenu.
Které krásky doporučujeme?
Opravdovou krasavicí je žumara nízká (Chamaerops humilis), která dostala své jméno podle typického vzrůstu (chamai – nízký, rhops – křoví). Na rozdíl od žumary ztepilé vytváří od mládí každoročně nové přírůstky, nové kmínky a působí bohatým keřovitým dojmem. Listy jsou nádherně vějířovité, modrozelené, spodní strana je bělavě plstnatá. Tento druh palmy roste do výšky velmi pomalu, exempláře větší než člověk jsou velice vzácné. Při správné péči začne brzy kvést. Od rodu Trachycarpus, se kterým ji lze zejména v mládí snadno zaměnit, se liší trny podél řapíků. Tento druh palmy je možno pěstovat v nádobách, bez jakýchkoli potíží zvládá slunná stanoviště a není nijak náročná na zálivku. Od poloviny května až do listopadu ji dejte na hodně slunné stanoviště ven, a přes zimu ji uskladněte nejlépe v chladné zimní zahradě, kde je maximálně 15 °C. Zalévání není složité, přežije úplné sucho a nemá ráda přelévání. Udržujte substrát zkrátka mírně vlhký, hnojit by se mělo jednou za čtrnáct dní hnojivem na palmy. Přesazuje se pouze tehdy, když už spodní kořeny prorůstají květináčem.
Datlovník kanárský (Phoenix canariensis) už podle názvu pochází z Kanárských ostrovů. Tento rod je považován za jednu z nejodolnějších palem a také nejvíce pěstovaných.
Roste tak, že na kmeni zůstávají staré základy listů. Listy po vyrašení jsou nerozdělené. K rozdělení dochází s každým následujícím listem. Listy u starších rostlin tvoří krásnou korunu.
Datlovník potřebuje světlo a dostatek zálivky. Od dubna do října je vhodné umístit palmu na zahradu, pak ji přestěhujte do domu, i jí svědčí nejlépe světlá chladná zimní zahrada.
TIP
Pozor na teplotní šok
Letos si zima dává na čas, možná jste proto při pohledu na předpověď počasí ponechali své odolné palmy venku až do prosince. Určitě se jim nestalo, ale přece jen byly vystaveny delšímu pobytu v chladu, nepřenášejte je tedy rovnou do vytopené místnosti, nesnesly by teplotní šok. Nejdříve je dejte do sklepa nebo garáže, kde je sice chladno, ale nemrzne. Po nějaké době, kdy palmy přivyknou této teplotě, je můžete přestěhovat do o pár stupňů teplejší zimní zahrady nebo do chodby, tedy na místo, kde se pohledem na ně budete těšit až do jara.
Text: Gabriela Koulová
