Břečťan (Hedera) je stálezelený popínavý keřík, který je jediným zástupcem čeledi aralkovitých (což jsou převážně tropické a subtropické dřeviny a byliny) u nás. Díky svým léčivým účinkům byl využíván v bylinkářství již v dávných dobách. Od pradávna byl symbolem nesmrtelnosti, věrné lásky a přátelství. Roste v stinných listnatých hájích i v teplomilných dubových suchých lesích. V Evropě je za původní považován břečťan popínavý, stálezelená popínavá liána s výraznými listy. Stálezelené listoví břečťanu nachází využití obzvláště v okrasném zahradnictví.
Kromě tří až pěticípých listů můžeme u břečťanu pozorovat i drobné květenství z něhož se po odkvětu pomalu tvoří namodralé bobulovité plody. Pravidelné květy se sdružují do koncových soukvětí. Křížením lze dosáhnout vypěstování i několika desítek pestrolistých, pokroucených kultivarů, z nichž většina kvete kolem září. Dřevnatá liána se drží svého opěrného bodu přísavnými kořínky (délka kořínků závisí na kvalitě podkladu). Rostlina může dosáhnout výšky až 30 metrů.
Proč ho pěstovat?
Tato zázračná popínavá rostlina se honosí titulem největší likvidátor benzenu v ovzduší – během 24 hodin je schopna ze vzduchu pohltit až 90% škodlivin. Čerstvé listy a plody břečťanu jsou toxické. Způsobují podráždění trávicí soustavy a v některých případech mohou způsobit i smrt. Extrakt z břečťanu se používá při terapii zánětlivých onemocnění dýchacích cest jako podpůrná léčba při astmatu a chronických bronchitidách. Vhodný je také při chřipce a nachlazení. Nejnovější výzkumy dokazují také antioxidační účinek extraktů břečťanu.
Na otoky i proti senné rýmě
Velmi účinný je obklad z rozdrcených, předem umytých břečťanových listů. Přiložíme jej (ne déle než 15 minut!) na oteklá místa. Působí protizánětlivě. Po sejmutí obkladu se místa otírají mírně vlhkým kapesníkem, namočeným v lihu.
Trpíte-li sennou rýmou, pak vyzkoušejte sušený břečťan. Ten, rozdrcený na jemný prášek, užívejte každý večer po špetce.
Jako mast zklidňuje břečťan bolest svalů a popálení od slunce. A své uplatnění našel i v kosmetickém průmyslu, kde se často používá do přípravků proti celulitidě nebo jako pleťové tonikum.
Jak jej pěstovat?
Břečťanu se daří spíše v polostínu nebo na světlých, ale chladnějších místech. Při výsadbě si vystačíte s běžným substrátem pro stálezelené rostliny. Zemina by se měla udržovat neustále vlhká, ale ne přemokřená. Zhruba od začátku dubna do září je dobré dopřát půdě a rostlině v ní zasazené trochu hnojiva, a to 1x do měsíce přípravkem pro stálezelené kultivary. Ale pozor, v případě, že máme rostliny čerstvě přesazené, prvních 6 až 8 týdnů hnojení úplně vynecháme.
Rozmnožování břečťanu provádíme pomocí řízků s několika listy. Doba kořenění a klíčení je zhruba 3-8 měsíců. Rozvětvení stonků dosáhneme zaštipováním.
Drobnější odrůdy břečťanu se mohou pěstovat i doma v květináči jako pokojové rostliny. V místnosti je možné pěstovat břečťan po celý rok. Daří se mu při pokojových teplotách, ale i v chladnějším prostředí (+ / – 5 ° C). Čím chladnější je místo, tím méně se rostlina zalévá. Nutno podotknout, že břečťan, určený pro interiérové pěstitelství je na rozdíl od svého \“divokého příbuzného\“ nebezpečně jedovatý!
Text: Lucie Sýkorová
