Známé japonské rčení tvrdí, že Japonci si nejvíce cení „mezi muži samurajů a mezi květy sakur“. Sakury, jako nádherný symbol jara jsou o to více ceněné, že jejich květy rozzáří stromy vždy jen na krátkou chvíli, což znamená, že nejsou sakury jen symbolem krásy a radosti, ale také symbolem stesku a pomíjivosti.
V Japonsku je dodnes pěstováno na 200 nejrůznějších odrůd sakur, jedna krásnější než druhá. Nejznámější jsou zcela určitě sakury horské nazývané jamasakury. Ty rostou divoce, na odlehlých místech, ve stráních, a jakmile rozkvetou, zdálky připomínají nádherná narůžovělá oblaka. Další velmi působivou odrůdou jsou sakury zvané šidaresakura, jejichž větve se ohýbají až k zemi. Tento druh sakury je odpradávna označován jako sakura se štíhle kvetoucími větvemi. Zejména v západních oblastech Japonska se daří odrůdám s drobnými kvítky, o kterých se traduje, že se dožívají až tisíce let. Většina odrůd tokijských sakur však k dlouhověkým nepatří.
Plody sakur jsou zcela bezvýznamné, nepříliš velké, ani chutné a platí za to, že všechnu svou krásu tyto rostliny soustřeďují do svých květů. Květy sakur se oproti tomu s velkým úspěchem využívají i v kulinářství. Zvláště na svatbách se vždy pil tradiční nápoj vyráběný z nasolených květů sakur, které se po zalití květu v nádobě rozevřou a pak vypadají, jako by znovu rozkvetly. Tímto způsobem vzniká velice chutný a rovněž i očím lahodící nápoj.
V každodenním životě Japonců patří sakury jednoznačně k symbolům vlídnosti, skromnosti a vyrovnanosti. V japonské kultuře se velmi často setkáme se sakurami v nejrůznějším provedení, bývají ztvárněny do podob různých ornamentů, stávají se námětem pro mnohá umělecká díla. Milovníci sakur po celém Japonsku sledují stejně nedočkavě zprávy o jejich rozkvětu, jako my sledujeme zprávy o počasí před odjezdem na vytouženou dovolenou. Pro Japonce je krása květů sakur doslova potravou pro jejich duši, a tak velmi často putují za květy sakur do nejrůznějších končin Japonska. Mezi prvními rozkvétají sakury na jihu v oblasti ostrova Kjúšú, kde kvetou již od poloviny dubna až po severní ostrov Hokkaidó, kde kvetou až později, v květnu.
Kupodivu krásu nádherných sakur dokázali v Japonsku vždy s nadšením obdivovat i válečníci, a tak i samurajové putovali za nádherou kvetoucích sakur vysoko do hor a v chrámech pak pořádali hodovní slavnosti, kde opěvovali krásu květů sakur ve svých básních. Dodnes se traduje, že vzduch prosycený nakažlivě dobrou náladou, kterou sakury do dáli vyzařují, dokázal rozzářit úsměv i kostlivci na jeho nehybné tváři. A když do údolí přinese vítr pozitivní náladu způsobenou sakurami, všichni včetně zvířat hned spěchají na kopec, aby tuto atmosféru pocítili co nejintenzivněji na vlastní kůži.
Text: Zuzana Bohdalová
