Rod dlužicha (Heuchera) zahrnuje asi padesát druhů, vesměs původem ze Severní Ameriky. V evropských okrasných zahradách se začaly dlužichy objevovat poměrně pozdě, teprve když zámečtí zahradníci potřebovali do barokních a rokokových zahrad trvalky do barevných kompozic záhonů. V minulém století byly v oblibě vždy spíše výrazně kvetoucí rostliny, šlechtění efektních barev listů se rozmohlo až s módou orientálních zahrad, v nichž se trsy rostlin vysazují do souměrných tvarů s pokud možno stálou barevností.
V japonské i venkovské zahradě
Pokud chcete pěkné bochánky listů v různém zbarvení, vysazené mezi kameny a pískem vysypané záhonky japonské zahrádky, určitě se vám dlužichy budou hodit. Stejně tak ale najdou místo v pravé české venkovské zahradě, protože snadno a rychle rostou, a pokud je necháte rozbujet, jejich trsy se prolnou v nádherný pestrý porost. Květy nejsou nápadné, drobné zvonky vykvétají na lodyhách vysokých 30 – 50 cm, jsou bílé, růžové nebo červené. Oč méně výrazné jsou na záhonech, o to více zaujmou v letních kyticích, kde doplní velkokvěté rostliny něžnou jemnou krásou. Kvetení trvá poměrně dlouho, lodyhy s kvítky vyrážejí z trsu listů postupně od konce květně do konce července.
Na slunci a ve stínu
Současné barevné odrůdy dlužich jsou výsledkem křížení především druhů Heuchera americana a Heuchera sanguinea. Listy mohou být žluté, zelené se žlutým žilkováním, medové, tmavě hnědé, temně červené, bronzové. Vždy jsou okrouhlé, vykrajované, někdy zkadeřené. Podle barvy listů volíme místo výsadby – světlé, zejména žluté odrůdy potřebují polostín, protože přímé slunce na povrchu listů vytváří nevzhledné skvrny. Naopak odrůdy s červenými a tmavými listy vysazujeme na slunce – jinak totiž ztrácejí syté vybarvení. Barva listů se drží od časného jara až do pozdního podzimu, proto jsou dlužichy ideální pro kombinovanou výsadbu společně s hostami, pelyňky, okrasnými trávami nebo šalvějemi. Hodí se i k osazování větších květináčů nebo truhlíků společně s výrazněji kvetoucími letničkami. Pro pěkné vybarvení a bohaté kvetení potřebují půdu bohatou na humus, raději kyselejší, dobře propustnou, ale také dobře držící vláhu. Denní zalévání na sušších místech nebo v nádobách je nutností, pokud je tedy dáváte do truhlíků, hodí se určitě nějaký systém samozavlažování. Na jaře přidejte rostlinám vždy čerstvý kompost.
Pestré barvy
Šlechtitelé se skutečně předhánějí v tom, co nového v oboru dlužich nám každoročně nabídnou. Výhodou je, že dlužicha dobře předpěstovaná má již jako mladá rostlinka barvu, která se později nezmění, takže vidíte, co kupujete.
Key Lime Pay – citronově žlutá barva přechází do odstínu zelené limetky
Amber Waves – jantarově žluté listy
Creme Brulee – krémová barva přecházející do oranžova
Peppermint Ice – listy zjara světle zelené se postupně přebarvují do oranžova
Georgia – listy ohnivě červené se stříbrným ojíněním
Regina – stříbřitě lesklé purpurové listy
Purple Petticoats – krásně zkadeřené vínově červené listy
Heuchera micranta Palace Purple – bronzové listy
Heuchera americana Palace Purple – listy v barvě tmavé hořké čokolády
Can Can – světle zelené listy s výrazným tmavým žilkováním
Heuchera sanguinea Leuchtkäfer, Ruby Bells – odrůdy s velkými zelenými listy a nápadnými červenými květy
TIP
Do stínu se hodí mitrovnička
Někdy se dlužichy a mitrovničky zaměňují, jde však o dva druhy trvalek. V každém případě se na zahradě krásně doplňují, i mitrovničky totiž vynikají půvabnými vykrajovanými listy různého probarvení. Zatímco dlužichy si ale žádají slunce nebo polostín, mitrovničky (Tiarella) patří výhradně do vlhkého stínu. Pod stromy a keře se tedy budou hodit různé odrůdy mitrovniček, které celoročně zdobí pěkné listy a během léta klásky bílých nebo růžových květů. Oba druhy byly také zkříženy – kříženec Heucherella (Tiarell x Heuchera) vyniká nápadnými velkými ozdobnými listy, obvykle však téměř nekvete.
Text: Gabriela Koulová
