Plazivé odrůdy lichořeřišnic jsou vysoké 35 cm a jejich šlahouny mohou dosahovat až 2 metry do délky. Nízké plnokvěté odrůdy šlahouny nemají. Listy lichořeřišnice jsou velké, štítovité, květy jsou souměrné, poloplné s dlouhou ostruhou. U různých druhů lichořeřišnic se setkáváme také s různou barvou květů od krémové přes žlutou, oranžovou, červenou, okrovou až po hnědou. Některé variety mají květy žíhané, jiné plné. Lichořeřišnice nám dělají radost svými květy od června po celé léto, až do října. V podstatě rozlišujeme 2 druhy, lichořeřišnici větší (Tropaeolum majus), známou jako letničku s veselými žlutými, nejčastěji však oranžovými květy v pestrolistých odrůdách a lichořeřišnici cizí (Tropaeolum peregrinus), příbuznou těchto lichořeřišnic větších, která roste tak rychle, že vám snadno zkrášlí za jedinou sezónu fasádní zeď. Má světle zelené listy a její šlahouny mohou dorůst až do délky 4 metrů.
Plazivé odrůdy se skvěle uplatní ve vegetačních nádobách, v závěsných košících anebo jako obruby vyvýšených záhonů či ozdoba zídek, ze kterých přepadávají a působí pak jako květinové vodopády podložené svěží zelení jejich listů. Nízké odrůdy se vyplatí vysadit do plošných výsadeb. Na pěstování jsou lichořeřišnice naprosto nenáročné, vyžadují spíše slunnou polohu v propustné půdě a vydatnou zálivku. Porostou i pokvetou i ve stínu, ale méně vydatně.
Lichořeřišnice se hodí k výsadbě do venkovských zahrad. Můžeme ji pnout po vrbové konstrukci nebo pěstovat v truhlících jako balkonovky. Své využití najde i v pestrých záhonech nebo v prolukách výsadeb. Vyséváme ji nejlépe přímo na místo, a to v druhé polovině května, ale můžeme si ji i předpěstovat, a to od února ve skleníku. Pokud chceme mít na rostlině co nejvíce květů, nepřihnojujeme ji. Pokud dodáváme rostlinám větší množství hnojiva, rostliny pak intenzivně rostlou, ale nasazují méně květů. Odkvetlá květenství pravidelně odstraňujeme. Počítejte s tím, že lichořeřišnice jsou velmi citlivé na mráz. Nepěstují se jako víceleté, pouze jako letničky.
Z hlediska užitečnosti je dobré vysít a pěstovat lichořeřišnici pod jabloněmi, neboť dokáže odradit vlnatku krvavou, ale i zabránit rozšíření plísně bramborové. Další užitečnou schopností lichořeřišnic je, že na sebe dokážou nalákat mšice z okolních rostlin. Lichořeřišnice je levná rostlina, která vydatně roste, pokud jste tedy objevili na některé z vašich oblíbených rostlin mšice a nevíte, jak se jich zbavit, vysaďte pod napadenou rostlinu lichořeřišnice. Ty jsou totiž mšicemi milovány, a tak na sebe přilákají jejich pozornost. Vy se pak jednoduše zbavíte mšic tak, že je vyhodíte i s lichořeřišnicí. Stejně tak bude účinkovat i lichořeřišnice vysazená pod stromy.
Všechny části rostliny jsou navíc jedlé. Květy lichořeřišnic jsou nádhernou ozdobou ovocných nebo zeleninových salátů. Rostlina chutná podobně jako ředkvička, může se tedy nakrájet na chleba, hlavně listy. Poupata nebo semena lichořeřišnic se nakládají do octa, což pak chuťově připomíná kapary. Ty ale není dobré konzumovat ve větším množství, neboť mají projímavý účinek. Listy však konzumujeme výhradně čerstvé, neboť při delším skladování se v nich rozvine hořká chuť. Lichořeřišnice má pozitivní účinky na lidský organismus neboť dokáže zlikvidovat mnohé nežádoucí bakterie v těle. Řadíme ji tedy zároveň i k léčivým rostlinám.
Text: Zuzana Bohdalová
