Na zahradě se nabízejí oranžově zbarvené lampionky mochyně židovské. Mají velikou výhodu v tom, že vydrží dlouhodobě s krásným zabarvením. Pokud je utrhnete a budete sušit v době, kdy jsou již dostatečně vybarvené, při sušení nevyblednou. Ohnivě oranžová barva je pro plody mochyně (Physalis alkekengi) typická. Jakmile se koncem září její lampionky začínají ve venkovských zahradách ve velkém rozsvěcet, je to neklamná známka toho, že léto je pryč a svou vládu již předalo podzimu.
Pochází z jižní Evropy a západní Asie. Dorůstá výšky mezi 40 až 60 cm. Patří do skupiny skromných a odolných trvalek, jimž se daří i v polostínu a v každé mírné zahradní půdě. Existuje i velmi podobná varianta mochyně varieta franchetti původem z Japonska, Koreje a severní Číny, která je ve všech svých částech výrazně mohutnější a dorůstá výšky mezi 80 a 100 cm.
Někteří zahradníci považují mochyni židovskou za okrasu, jiní za plevel. Patří do čeledi lilkovitých. Rozrůstá se velmi rychle svými podzemními oddenky, a pokud není soustavně udržována na jednom místě, snadno se roztáhne do širokého okolí a je schopna prorůstat i trávník. Může se tedy velmi snadno stát pohromou malých zanedbávaných zahrádek, které může zcela zaplevelit. Vhodná je tedy její výsadba do ohraničených prostor. Má ráda spíše slunná místa.
Čím méně zajímavé jsou její malé bílé hvězdicovité květy, tím větší pozornost vzbuzují její nadmuté barevné obaly semen. Ty vznikají ze zelených květních kalichů. Tyto se při dozrávání nafouknou a celé zoranžoví.
Roztomilé lampionky rostou na lodyhách této víceleté rostliny někdy až do výšky pasu a jsou vlastně takovým ochranným pouzdrem pro kulovitou bobuli, která je uvnitř. Jedná se o jedlý plod oranžové barvy, který se velice často používá k dekoraci míchaných nápojů anebo zákusků či dortů.
Mochyně židovská nejvíce vynikne ve velkých přírodních zahradách. Hodí se do společnosti silně rostoucích kapradin a do prostor, kde nemůže ohrožovat rostliny v sousedství.
Text: Zuzana Bohdalová
