Majoránka obsahuje velmi aromatickou nezaměnitelnou silici, také hořčiny, třísloviny a vitamín C. Její chuť je silně kořeněná, podobně, jako je tomu u tymiánu. Majoránka je však o něco jemnější a sladší. Doporučuje se majoránku používat uváženě a v přiměřeném množství.
Majoránka je odjakživa využívána i v lidovém léčitelství. Používá se při léčbě migrén, proti nervové vyčerpanosti a rovněž jako prostředek proti nachlazení. Majoránka působí na lidský organismus příznivě díky svým dezinfekčním účinkům, pomáhá svým příznivým vlivem na trávení a právě proto se používá jako dochucovadlo mnoha druhů pokrmů. Má spasmolytické účinky a je vhodná při přípravě dietních pokrmů, kde může vhodně nahrazovat sůl a zároveň posilňovat žaludek.
Majoránka je bylinka jednoletá dorůstající v závislosti na podmínkách výšky dvaceti až čtyřiceti centimetrů. Její stonek je čtyřhranný, celá rostlina je plstnatá a květy spíše nenápadné bílé barvy. Mohou být však i jemně růžové. Vyrůstají v přeslenolistech.
Majoránka na zahradě by se neměla hnojit přímo chlévským hnojem, neboť potom vytváří opožděně květenství. Nejvíce se jí zavděčíme lehčí hlinitou půdou na vyhřívaném místě. Chce dostatečné zásobení živinami. Nemá ráda písčité nebo těžké hlinité půdy a přemokření. Jako předplodiny jsou pro majoránku vhodné okopaniny, luskoviny a hnojené zeleniny, po nichž na záhoně zůstane dostatek živin ihned připravených k dalšímu využití.
Majoránku můžeme pěstovat nejen na zahradě v záhoně, ale také za oknem v květináči anebo na balkoně v truhlíku. Pěstovat ji můžeme ze sazenic, ale také si ji vysít v průběhu března do skleníku nebo pařeniště. Semínko majoránky je velmi jemné, takže jej ani nezasypáváme zeminou a necháme jej klíčit přímo na povrchu. Pokud jsme schopni zajistit jim optimálních 20 až 22°C, začnou semínka klíčit do týdne. Ke klíčení budou potřebovat i optimální vlhkost výsevního substrátu. Od začátku do poloviny května pak již můžeme vysazovat předpěstované a otužené sazeničky o výšce 5 až 8 cm přímo do volné půdy v záhoně, do sponu 15 x 25 cm po čtyřech sazeničkách dohromady.
Nejvyšší kvality dosahuje majoránka v období, kdy většina rostlin nakvétá až do období plného květu. Sběr řezem provádíme v dopoledních hodinách po oschnutí rosy. Majoránku seřízneme ve výšce 5 – 8 cm nad zemí. První sběr vlastní úrody provádíme na konci června anebo na začátku července. Druhý sběr provádíme na konci srpna a ve velmi příznivých letech se někdy můžeme dočkat i třetí sklizně v průběhu podzimu. Nať pak sušíme na stinném vzdušném místě při maximální teplotě do 40°C. Svazečky rostlin se sušené protřepávají přes síta do velikosti ok 3 – 5 mm, tak propadnou plevy, které budeme postupně zužitkovávat, a na sítu zůstanou stonky, které jsou příliš tvrdé a ty vyhodíme. Listy a květy se ze stonků získávají zdrhováním.
Majoránka je v kuchyni nepostradatelná při přípravě bramboráků, zeleninových polévek a zapékaných brambor. Kombinuje se s pepřem, kmínem, šalvějí, rozmarýnou, tymiánem a novým kořením.
Text: Zuzana Bohdalová
