Zimovzdorné druhy dělíme na jehličnany a listnaté dřeviny. Existují však i odrůdy, které nejsou zimovzdorné. Výška i období květu, jsou údaje, které u těchto druhů vždy odpovídají růstu rostliny v daném klimatickém pásmu, na což je třeba brát zřetel.
K nejznámějším dřevinám vhodným pro tvarování patří zimovzdorné listnaté dřeviny. Ačkoli by se mohlo zdát, že bude tvarovaný listnáč v zimě bez olistění nezajímavý, není tomu tak. Dřeviny, které shazují na zimu listy, mají výhodu v tom, že zvýrazní v zahradě střídání ročního období a velmi specificky tak propojí zahradní umění a přírodu.
Stálezelené dřeviny v zahradě spoluvytvářejí zimní obrázek díky svým malebným prvkům, jakmile se na nich například utvoří jinovatka, nebo zapadnou sněhem. Dodají tak zahradě nádech statičnosti, neboť jsou trvalým zahradním prvkem, zůstávajícím zde po celý rok.
Javor babyka (Acer campestre) je takovým typickým představitelem robustních dřevin pro tvarování. Navíc je velmi cenný jako zdroj potravy pro včely a pro ptáky, na které bychom v zahradě měli také myslet. Vyžaduje slunné až polostinné umístění bez trvalého zamokření. Stejně tak dobře může chránit před větrem, pokud je pěstován jako živý plot. Také může být klasikou pro venkovské zahrady, kde vytváří často předěl mezi poli a loukami. Snese velmi silný řez, jelikož disponuje poměrně velkými listy. Řez se provádí v květnu až červnu, vždy každopádně po odkvětu. Koncem července je pak možné dodatečně poupravit obrysy.
Jestliže se řekne dřevina vhodná k řezu, možná se vám ihned vybaví zimostráz obecný (Buxus sempervirens). Tato dřevina je klasikou vhodnou pro tvarování. Stanoviště může mít slunné až stinné, v neutrální až vápnité půdě. Nejčastěji jej využijeme jako zastřihovanou nízkou obrubu záhonů, jelikož ne příliš rychle roste. Lze z něj také vystřihovat figury či různé tvary. Střih přichází na řadu koncem dubna, začátkem května se pak po prvním výhonu upravuje tvar. Kompaktní tvary na této rostlině je možné získat pouze po provádění pravidelného řezu.
Habr obecný (Carpinus betulus) má výhodu v tom, že jeho listy na zimu neopadávají a navíc se zbarvují dohněda, zůstávají na výhonech až do jara. Habr je skromnou rostlinou bez zvláštních nároků na půdu, na slunném, ale klidně i stinném místě. Je to mnohostranně využitelná dřevina pro stříhání do oblouku, okének či kuželů, stejně tak je vhodný k plošnému osázení. Řeže se v květnu až červnu a koncem července lze ještě provést zpětný řez nových výhonů. Habr je možné řezat až na dřevo, tedy velmi radikálně. Jestliže zvolíte odrůdu Fastigiata, bude i bez řezu vytvářet kuželovitou korunu, ta umocní pravidelný charakter kompozice.
Tradiční dřevinou pro živé ploty je rovněž robustní buk lesní (Fagus sylvatica). Jeho listy ve srovnání s habrem však na zimu opadávají. Velmi zajímavě u něj působí kombinace odrůd se zelenými a červenými listy. Je to rostlina upřednostňující na slunném stanovišti výživné, vápnité půdy se svrchní vrstvou bohatou na humus. Velmi dobře se tvaruje do koulí a oblouků. Lze ji k řezu využít i jako geometrickou solitérní figuru, kterou může být například sloup. U buků je jejich řez považován za velmi snadnou záležitost, jelikož menší chyby rychle zmizí.
Pokud hledáte další inspiraci na tvarování dřevin, pak si určitě přečtěte článek Okrasné keře – co se dá udělat s nůžkami
Text: Zuzana Bohdalová
