Přiznejme si, že již začátkem léta mohou i milovníci slunečních paprsků občas zatoužit po kousku stínu, a tak nám mohou posloužit slunečníky, pergoly, markýzy. Ale ti, kdož dávají přednost posezení ve stínu stromů, mají bohaté možnosti. Tvar a velikost koruny bude jistě v tomto případě hrát zásadní roli.
V malých zahradách či předzahrádkách využijeme nejspíš druhy s kulovitou korunou anebo také s korunou převislou. Ty však zajistí obvykle stín pouze na malé ploše. Pro zastínění větší odpočinkové plochy budou vhodnější stromy se zapěstovanou deštníkovitou korunou. Tyhle typy stromů jsou u nás poměrně ještě vzácné, ale i tak si získávají oblibu našich pěstitelů čím dál častěji. Obvykle jsou totiž do šířky rozprostřené koruny výsledkem mnohaleté práce úspěšných zahradníků.
K těmto úpravám je nejvhodnější využívat rychle rostoucí dřeviny, které navíc disponují velkými plochými listy. Nejčastěji se jedná o platan javorolistý a morušovník. Zelené slunečníky rychle přirůstají na své hmotě, takže je potřeba neustále počítat se jejich pravidelným zástřihem a vyvazováním. Jako živý slunečník vás přímo okouzlí katalpa zakrslá kulovitá Catalpa bignonioides nana. Je to menší strom s téměř pravidelnou kulovitou korunou. Vysazována bývá obvykle jako solitér v menších i větších zahradách.
Další možností jsou stromy střechovité, které nabídnou široce rozložený stín pod třemi i více rostlinami stejného druhu, které lze časem doslova proměnit v živou pergolu.
A do třetice je tu možnost výsadby stromů s kulovitou korunou, ke kterým náleží: trnovník akát (Robinia pseudoacacia Umbraculifera), hloh obecný (Craetegus laevigata Paul’s Scarlet) a také višeň křovitá (Prunus fruticosa Globosa). Odrůdy s přirozeně deštníkovitě tvarovanou anebo převislou korunou poskytnou vaší zahradě podobnou službu. K těmto odrůdám patří hloh kuří noha (Crataegus crus-galli), višeň pilovitá (Prunus serrulata Shirofugen) anebo převislý jilm lysý (Ulmus glabra Pendula). Tyto rostliny mají velkou výhodu v tom, že si upravený vzhled udrží i bez řezu.
Střechovitý typ koruny vzniká pravidelným s cíleným řezem, takže alespoň jedenkrát za rok musí strom projít pečlivým zpětným řezem. Ideální je, pokud mohou být provedeny dva řezy ročně, první v srpnu a druhý v době od prosince do února. Tehdy je potřeba vydatně zkrátit hlavní výhon a k výztuhám či oporám vyvázat výhony ve vodorovném směru růstu. Připevnění provádějte výhradně pružnými páskami, které se při růstu větví poddají a nakonec se i samy roztrhnou.
Pokud máme dostatečně velkou zahradu, k výsadbě živého slunečníku lze použít například lípu zelenou (Tilia euichlora), která má opravdu hustě stavěnou korunu s půvabnými srdčitými listy a navíc se na ní tvoří poměrně málo lepkavé medovice. Šíře tohoto stromu v dospělosti dosahuje mezi 8-10metry. Taktéž ambroň západní (Liquidambar styraciflua) vám stejně dobře poslouží k tomuto účelu. Šíře její koruny je opět dostačující mezi 6 – 10 m. Ambroň však nemá ráda chladnější regiony. Její velké listy podobné listům javorovým jsou nádherně zbarvené na podzim do temně purpurova.
Stínomilné rostliny na zahradu je náš další článek, který vám poradí, jaké rostliny můžete do stínu stromů vysazovat.
Optimální místo pro výsadbu stromu zajišťujícího stín je jižně či mírně jihovýchodně od místa, které chcete zastínit. Strom vás tak ochrání před vedrem v období největší síly slunečních paprsků, a to je právě kolem poledne. Sluneční parsky za příjemného podvečera se k vám opět dostanou.
Text: Zuzana Bohdalová
