Výsadbě dřevin bychom měli vždy věnovat dostatek pozornosti, přeci jenom se jedná o rostliny, které budou na naší zahradě růst dlouhé roky. Ačkoli se většině zahrádkářů zdá, že se při výsadbě nedá udělat žádná chyba, jsou na omylu. Právě při této činnosti se dopouštíme celé řady přešlapů.
Během roku jsou dostupné různé druhy výpěstků, jejichž výsadba se může lišit v některých detailech. Na jaře a na podzim jsou dostupné rostliny balové či prostokořenné. V létě zase běžně seženete rostliny v kontejnerech, které lze vysazovat prakticky během celé sezony.
Prostokořenné rostliny
Tento typ výpěstků je typický pro jarní a podzimní období, tedy pro dobu, kdy rostliny nemají listy. Stejně tak je prostokořenný materiál běžný u opadavých dřevin, které se lépe vyrovnají s tím, že nemají kořenový systém stále v půdě. Výhodou prostokořenného materiálu je poměrně nízká cena. Kromě ovocných stromků tak seženete i dřeviny ve velkém na živé ploty, které budou cenově velice příznivé.
Výsadba těchto rostlin spočívá především ve správné úpravě kořenového systému a v jeho prostorovém rozložení ve výsadbové jámě. Kosterní kořeny s roztřepenými konci začistěte zahradnickými nůžkami, mnohem lépe začnou vytvářet další kořeny, které budou jakýmsi pokračováním. Kořeny by měly být rozprostřeny do prostoru, nikdy nedávejte všechny k sobě na jediné místo.
Pokud se jedná o roubované rostliny, pohlídejte si také hloubku výsadby. Roub nesmí být zakrytý zeminou, jinak začne obrážet podnož. V případě prostokořenných rostlin se řiďte jednoduchou radou – rostliny po koupi co nejdříve vysaďte na stanoviště. Pokud tak nemůžete z různých důvodů učinit, založte rostliny do vlhké zeminy. Výsadbu ovšem ani přesto neoddalujte.
Balový materiál
Především na podzim se setkáte s rostlinami vydobytými z půdy. Jejich kořenový systém je zabalený do pletiva a do juty, která kořeny chrání před vysycháním, rozpadem balu a dopadem slunečních paprsků. Takto upravený kořenový systém lze rovnou usadit do předem vyhloubené výsadbové jámy. Juta i pletivo se časem rozloží. Přesto lze tyto materiály z kořenového systému odstranit a kořenový bal ještě narušit rýčem, aby kořeny lépe kořenily v zemině.
Kontejnerované dřeviny lze sázet během celé sezony
Od jara do pozdního podzimu lze bez obav vysazovat rostliny v kontejnerech. Jejich cena bývá v porovnání s rostlinami prostokořennými nebo balovými o poznání vyšší, na druhou stranu se mnohdy jedná o vysoce kvalitní a dobře zapěstované rostliny. Jejich velká výhoda spočívá také v tom, že se dají vysazovat i v létě, což u dalších dvou typů výpěstků nelze.
Rostliny jsou v květináčích pěstovány poměrně dlouhou dobu, proto je třeba po vyjmutí kořenů kořenový bal mechanicky narušit rýčem nebo zahradnickou lopatkou. Jedině tak zamezíte vzniku květináčového efektu, při kterém kořeny nejsou schopny kořenit do okolní půdy a rostou stále v původním balu.
Výsadbová jáma
Před výsadbou dřevin si připravte dostatečně velké výsadbové jámy. Měly by být v průměru přibližně o 50 % větší než je průměr balu, ale je třeba zohlednit i půdní podmínky a charakteristiky růstu dřeviny. Například kořeny pěnišníků (Rhododendron) rostou poměrně povrchově, proto nemusíte připravovat jámu příliš hlubokou, naopak na šířce nešetřete.
Stěny jámy by měly být narušeny rýčem. Jinými slovy – neměly by být zcela hladké kvůli snadnému zakořenění a prorůstání kořenů do okolní zeminy. Živé ploty lze taktéž zakládat do rýhy, kdy se vykope podlouhlý výkop místo jednotlivých výsadbových jam.
Co ještě můžete dělat
Nikdy rostliny nesázejte pouze do kompostu nebo kvalitního zahradního substrátu. Vylepšující materiály vždy ve stejném poměru promíchejte se stávající zeminou, byť je velmi nekvalitní. Jedině tak si dřevina zvykne i na horší kvalitu zeminy v okolí a proroste do ní svými kořeny.
Po výsadbě nezapomeňte rostliny zalít i v případě, že sázíte třeba i pozdě na podzim nebo brzy na jaře, kdy nepanují vysoké teploty. Zálivka je důležitá i kvůli spojení zeminy, ve které by mohly být menší vzduchové kapsy. Pro snížení výparu okolí dřeviny zamulčujte dostatečnou vrstvou mulče.
Poměrně často se zapomíná na tvorbu závlahových mís, které ovšem dokáží značně ušetřit starosti se zálivkou. Závlahová mísa je tvořena zvýšeným okrajem kolem vysazené dřeviny. Ten má za úkol zamezit rozlévání zálivkové vody do okolí, voda je tedy přímo nad kořeny. Toto opatření je zvláště důležité ve svahu, kde je zálivka ztížena terénními podmínkami.
Foto a text: Lucie Peukertová
