Tuto nevšední a velmi dekorativní rostlinu se nám podaří úspěšně pěstovat, jen pokud dodržíme veškeré nároky, které kočičí ocásky mají.
Ačkoli tak zdaleka nevypadají, patří k pryšcovitým rostlinám. Oblastí jejich původu jsou jihomořské ostrovy australského souostroví a Nové Guineje. Zde přivykly teplému a vlhkému tropickému klimatu. U nás se pěstují jako pokojové nebo skleníkové rostliny.
Vhodné umístění
Jak jsme již zmínili palnice ohnivá, lidově nazývaná kočičí ocásek, má nejraději vlhké a teplé klima, což ji přímo předurčuje k pěstování ve skleníku. Dává přednost alespoň teplotám okolo 20 °C a kvete nejkrásněji, je-li pěstována v místech s vysokou vzdušnou vlhkostí.
Kvete v průběhu celého jara i léta, nesmí být však vystavena žhnoucímu letnímu slunci. Ideální jsou pro ni okenní parapety orientované na jih nebo západ. Hodí se i do zimní zahrady nebo na chráněnou verandu.
Zálivka a hnojení
Pravidelné zalévání vás u této rostliny nemine stejně tak je potřeba Acalyphu po celou vegetační sezonu přihnojovat. Kořenový bal nesmí nikdy vyschnout, jinak byste o rostlinu mohli přijít. Pokud jste rostlinu zalili možná až příliš, překontrolujte po půlhodině její podmisku. Je-li plná vody, vylijte ji. S přihnojováním je dobré přijít vždy 1x za 2 týdny, a to ve formě rozpustného hnojiva.
Protože nejkrásněji a zároveň nejvíce kvetou pouze mladé rostliny, často bývají odkvetlé rostliny pěstiteli likvidovány. Připadají jim bez květů nezajímavé. Proto také rostlinu doporučujeme kupovat ve stadiu tvorby nových ocásků.
Zemina, množení a prořezávání
Pro lepší růst i kvetení se doporučuje každoročně rostlinu přesadit. Ideálně v březnu. Pro kočičí ocásky se dobře hodí klasická zemina na pokojové rostliny anebo rašelinný substrát.
Chceme-li si rostlinu namnožit, vhodnou dobou je jaro, kdy odřízneme z mladých silných výhonků asi 10 cm dlouhé řízky a zastrčíme je do směsi písku a rašeliny. Nejlepší je předem namočit řízky do růstového stimulátoru. Starší rostliny bývají často již holé, a tak jim neuškodí omlazovací řez. Při přesazování je tedy můžeme radikálně seříznout, a to až na polovinu jejich celkové původní výšky.
Zajímavé odrůdy a hybridy
Existuje také hybrid – Acalypha wilkesiana, která patří do jiné skupiny a ta tvoří velmi zajímavé pěkně vybarvené listy v pestrých barevných kombinacích, ovšem její květy jsou zcela nezajímavé.
Naopak kvůli květům si pěstitelé pořizují sortu Acalypha ‚Alba‘ s bílými ocásky – tedy květy. Běžné typy Acalyphy kvetou červeně. Vyskytují se i bezocasé exempláře, jejichž ocásky jsou tak krátké, že pod poměrně velkými listy rostlin nejsou ani vidět. K nim řadíme odrůdy Metonia, Obovata, Musaica, Harlekin, Marginata anebo Putsiana. Všechny jsou velmi půvabné.
Pozor na škůdce
Hlavními nepřáteli Acalyphy jsou svilušky. Napadají hlavně rostliny vystavené suchu a velkému teplu. Nikdy tedy nestavte palnice k topnému tělesu. Nejčastěji nacházíme svilušky přisáté na rubu mladých listů. První příznaky, které nás na výskyt škůdce upozorní, jsou změny v barvě listu a výskyt drobných skvrn.
Při silném napadení, kdy nepomáhají ani zásahy sprejem proti hmyzu, je třeba rostlinu zlikvidovat, aby se svilušky nerozšířily i na ostatní pokojové rostliny.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
