Pár slov o kozincích obecně
Kozinců existuje mnoho druhů, všechny společně spadají do čeledi bobovitých (Fabaceae), z nichž šest druhů je zařazeno v kategorii kriticky ohrožených rostlin. U nás v ČR se vyskytuje 6 běžných druhů kozinců.
Na rostlině rozkvétá větší množství trubkovitých květů. Plody dozrávají do podoby lusků různých tvarů a velikosti. Některé jsou kožovité, jiné tvrdé nebo nafouklé. Mohou být pukavé i nepukavé, případně pukající pouze částečně.
Stonek rostliny může dosáhnout až 1 metru na výšku. Kořen rostliny je však ještě mohutnější a delší. Dorůstá do 100–150 cm.
Látky obsažené v kozinci blanitém
Kozinec blanitý (Astragalus membranaceus) získal vzhledem k svým účinkům také označení Huang Qi, což znamená posilovač životní síly a vitality. Dalším pojmenováním této významné léčivé byliny je Milk vetch – posilovač tvorby mléka u koz.
Kozinec blanitý obsahuje 2 druhy isoflavonoidů – astraisoflavan a astrapterokarpan, dále ze saponinů astragalosid, dále kyselinu aminomáselnou. A. membranaceus je často pěstován v Koreji. Tradiční čínská medicína využívá nejen kořeny A. membranaceus, ale i A. mongholicus.
Léčivé účinky kozince
Již jsme se zmínili o tom, že kozinec blanitý významně přispívá k posílení imunity, zvyšuje produkci interferonů, vysoce aktivních tělu vlastních proteinů, které jsou nesmírně důležité pro likvidaci virových infekcí. Při pravidelném užívání kozince blanitého pocítíte také jeho kardiotonické účinky, ty fungují jako prevence před selháním srdce z důvodu vyčerpání. Dále urychluje regeneraci u pacientů s oslabeným systémem po radiaci nebo chemoterapii.
Pro osoby trpící chronickými záněty dýchacích cest má skvělé posilující účinky. Chrání i játra, ledviny a žaludek. Detoxikuje tyto vnitřní orgány, redukuje žaludeční kyselost, tudíž pomáhá s léčbou žaludečních vředů. Příznivě působí na činnost sleziny a pozitivně ovlivňuje pohyblivost spermií.
Pěstování kozince
Důležité je pěstovat kozince v neutrální až lehce zásadité lehké půdě, z níž je dobře odváděna voda. Před výsevem se doporučuje semena stratifikovat a následně namočit cca na 24 hodin do vody teplé cca 20–30 °C.
Pro výsev je ideální supresivní výsevní substrát obsahující na 1 díl perlitu 2 díly písku. Po vysetí na substrát semena zasypejte pískem v tenké vrstvě do 0,5 cm. Aby dobře vyklíčila, musí být na teplém a slunném místě a pravidelně rosena, ovšem nikoli přemokřena, jinak by podléhala plísni.
Sazeničky následně přemísťujeme ven na začátku května. Kořeny se sklízejí na podzim, jakmile se objeví první mrazíky. Tehdy je opatrně vyryjeme, očistíme, nakrájíme na dvoucentimetrové části a sušíme při teplotě mezi 40 až 50 °C. Sušenou drogu uschováváme na suchém a tmavém místě.
Foto: Shutterstock.com
Text: Zuzana Bohdalová
