V ČR jsou zastoupeny pouhé dva druhy
Jednotlivé druhy se liší ve své paletě barev, dále v listenu květenství a v počtu okvětních štětinek. U nás se vyskytují pouze dva druhy, a to hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), která je silně ohroženým druhem a hrotnosemenka hnědá (Rhynchospora fusca), která je dokonce kriticky ohroženým druhem.
České lokality výskytu těchto vzácných trav jsou koncentrovány v nižších nadmořských výškách. Jedná se o druhy chráněné zákonem.
Vzhled rostliny
Rhynchospora alba – hrotnosemenka bílá patří do čeledi šáchorovitých (Cyperaceae). Pěstujete-li doma šáchor, pak jistě víte, že tyto rostliny bez vody zkrátka nepřežijí. Jedná se o hustě trsnaté byliny menšího až středního vzrůstu. Dosahují výšky mezi 10–70 cm. Lodyhy jsou vysoké, vzpřímené, listy krátké, úzké až nitkovité.
Květenství hrotnosemenek je uspořádáno ve vřetenovitých kláscích. Na rostlině bývá často pouze jediné květenství, pouze občas se vyskytnou 2–3. Plevy mají bílou až mírně nahnědlou barvu. Plodem jsou hladké nažky světle hnědé barvy. Hrotnosemenku bílou je možné zaměnit pouze s hrotnosemenkou hnědou. Ta má však větší počet květenství a delší listeny. Hrotnosemenky můžeme pozorovat při kvetení právě v tomto období od července do srpna.
Jakým stanovištím dává přednost
Hrotnosemenka bílá dává přednost otevřeným rašeliništním stanovištím. V oblibě má také slatiniště, zrašeliněné písky a ostřicovo-rašelinná společenstva. Vyhovují jí spíše substráty chudé na živiny.
Rozšíření ve světě
Evropská část rozšíření hrotnosemenky bílé sahá od Velké Británie po Holandsko, k jižní části Skandinávie a severní polovině Polska, pokračuje přes střední Evropu, Maďarsko až do rumunských Karpat. I na Slovensku je tato rostlina chráněna zákonem a řazena mezi ohrožené druhy.
Rozšíření u nás
V našich zeměpisných šířkách dochází k výskytu spíše nesouvislému. S hrotnosemenkou bílou se ve volné přírodě můžeme setkat výjimečně, a to na Třeboňsku, Chebsku a v okolí Doks, dále výjimečně v hrubém Jeseníku, Krušných horách a na Plzeňsku.
Rostliny jako jsou hrotnosemenky nám připomínají, že neustále přicházíme o další a další druhy naší květeny a navíc i o jejich přirozená stanoviště, která začínají být rovněž velmi vzácná. Proto narazíme-li na takovou vzácnost ve volné přírodě, kocháme se pouze pohledem a na památku si uděláme maximálně fotografii. Nikdy se nesnažíme přenést rostlinu do jiného prostředí, například do zahrady.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
