Škůdci napadající mrkev
Pěstujeme-li na své zahradě mrkev, mohou nám situaci komplikovat pochmurnatka mrkvová, drátovci, mšice nebo alternáriová skvrnitost. Znát účinný prostředek a způsob nápravy se tedy rozhodně vyplatí.
Důležité je vědět, že by se mrkev neměla pěstovat na týchž záhonech v dalších třech letech po sobě. Za vhodnou kombinaci se považuje vysévat mrkev společně s cibulí anebo s česnekem do jednoho záhonu.
Napadení mrkve drátovci
Mezi nejčastější škůdce na mrkvi patří drátovci – larvy kovaříkovitých brouků, které za sebou nechávají nakousané mrkve. Otvůrky po drátovcích bývají 2–3 mm velké a okrouhlé. V zemi jsou schopni přežívat i několik let. Živí se odumřelými rostlinami. Nastane-li sucho, jsou schopni konzumovat i čerstvé podzemní části rostlin.
Drátovce nalákejte na překrojené brambory. Ty jim chutnají stejně jako mrkev. Nakrájené půlky brambor zahrabejte v půdě řeznou plochou dolů a vyčkejte, až na sebe přilákají drátovce. Brambory i s drátovci pak posbírejte a důkladně zlikvidujte.
Mšice mrkvová
Všechny druhy mšic vylučují medovici v podobě kapek, která láká mravence k její konzumaci. Jsou-li mšice nažloutlé, jedná se o ten druh, který přezimuje na hlohu. Mšice bíle ojíněné mají své zimní stanoviště na topolech.
Mšice hlohové způsobují viditelné červenavé puchýřky na listech. Začátek léta je pro mšice obdobím, kdy se stěhují do kořenů mrkví. Pravidelným zavlažováním záhonů s mrkví se můžeme výskytu mšic vyvarovat. Ty si totiž libují v suché půdě.
Dobré je také pokrytí záhonů ochrannou sítí, která zabrání přímým náletům mšic z mezihostitele na mrkev. Často se bohužel stává, že přímý boj s těmito škůdci není tak účinný, jak bychom si představovali. Pak je třeba využít některého z chemických přípravků – buďto Tribute Trigger, nebo Pirimor 50WG.
Alternáriová skvrnitost listů
Počáteční příznaky choroby, kterými jsou hnědnutí a černání lístků, nás upozorní, že s mrkví není něco v pořádku. Za vlhka se pak už velmi rychle rozšíří choroba na celou rostlinu. Přímo na mrkvi se projeví černými skvrnkami. Choroba je záludná v tom, že ve zbytcích nemocných rostlin a také v jejich semenech mohou škůdci pohodlně přezimovat.
Pokud dosud nedošlo k velkému rozšíření choroby, můžete se pokusit o záchranu zeleniny tak, že otrháte nemocné listy a pak je dokonale zlikvidujete. K preventivním prvkům ochrany patří dostatečný rozestup řádků při výsevu, využití mořené sadby a dodržení intervalu 4 roky pro vysetí téže plodiny na stejném místě.
Pochmurnatka mrkvová
I tento škůdce mrkve dokáže být pěkně zákeřný. Jeho larvy se totiž kuklí v půdě. Následně v polovině července vylétají z půdy mušky – jejich druhá generace, která naklade svá vajíčka na další rostliny mrkve.
Je-li mrkev napadena tímto škůdcem, její listy začnou červenat a následně odumírat. V dolní třetině kořene mrkve se objevují rezavě hnědé chodbičky, které vykusují mléčně bílé larvy pochmurnatek. Larvy druhé generace způsobují ještě rozsáhlejší škody. Pochmurnatka přezimuje buďto jako kukla v zemi, nebo jako larva přímo v mrkvích.
Důležité je sklidit veškerou mrkev z půdy a nenechávat tak žádné úkryty pro škůdce, kteří by v nich mohli přezimovat. Po osetí záhonu mrkví necháme přibližně týden celý záhon přikrytý ochrannou sítí. Jako preventivní opatření dobře funguje insekticid, který vpravíme do země. Další možností je posílit rostliny například přípravkem Bio-algen S-90. Při zasažení škůdcem aplikujte přípravek Dursban 10 G.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
