Z historie paláce a okolí
Na břehu řeky Temže se rozkládá původní panské sídlo, které prvně přebudoval v roce 1514 kardinál Thomas Wolsey podle vzoru italských paláců. Charakteristickým prvkem pro tuto stavbu jsou nejen červené cihly, ale i velké množství věžiček a komínů. Panovník Jindřich VIII. si umanul, že tento zámek bude jeho. Využil situace a v roce 1528 jej zabavil kardinálovi, který upadl v nemilost. Král pak nechal učinit na zámku mnohé úpravy a přestavby, k nimž patří hlavně vznik The Great Hall (Velká aula), která je poslední středověkou panovnickou stavbou svého druhu.
Až v 17. století zde proběhla druhá významná rekonstrukce, což bylo za vlády Marie Stuartovny II. a Viléma Oranžského III. Tehdy Christopher Wren, královský dvorní architekt navrhl novou budovu s vnitřním nádvořím. Se starou budovou ji spojovala postranní křídla. Jiří II. byl posledním panovníkem, který zde sídlil. On a jeho žena nechali vybavit zámek novým nábytkem, který navrhl William Kent.
Zahrady a rozlehlý park
Kromě bohatě zdobených interiérů láká návštěvníky rozlehlý park a nádherné zahrady. V parku o rozloze 304 ha se pase královské stádo daňků a o zahradu velikou 27 ha musí pečovat 30 zahradníků a dalších 12 specialistů. Hlavní zámeckou zahradu lemuje vidlice cest se stoletými až třísetletými tisy.
V menší The Privy Garden, kterou nechal vytvořit Vilém III. Oranžský, od roku 1702 vznikal úchvatný prostor dekorovaný mramorovými sochami, tvarovanými dřevinami a úžasnými vodními prvky. Původně tuto zahradu mohlo navštěvovat pouze velmi málo osob.
Současná podoba je výsledkem rekonstrukce podle původních plánů map a rostlinných seznamů. Vilém Oranžský III. a Marie Stuartovna II. byli mimo jiné sběrateli exotických rostlin. Ve svých sbírkách nashromáždili na 2 000 rostlinných druhů.
Sbírka obsahovala i tisíce pomerančovníků, které tehdy symbolizovaly dynastii. Dodnes je možné obdivovat tyto rostliny tehdy umístěné do hliněných hrnců, dřevěných kádí nebo pozlacených nádob či do ručně malovaného delfského porcelánu umístěných v současnosti před Dolní oranžerií exotické zahrady. Dále se zde můžeme setkat s loubím mohutně obrostlým pnoucími rostlinami.
Světové rekordy v Hampton Court
Mezi světové unikáty byly zařazeny hned dva místní rekordy. První je světoznámé bludiště pocházející z roku 1690. Jeho původním záměrem bylo bavit společnost Viléma III. Jeho cesty jsou obklopeny dvoumetrovou tisovou stěnou a jsou dlouhé přes půl kilometru. Jeho středu je možné dosáhnout přibližně po dvacetiminutovém bloudění.
Druhým unikátem je nejstarší a dosud plodící vinná réva označovaná jako The Great Vine. Tu zde vysadil v roce 1768 věhlasný architekt Lancelot „Capability“ Brown, když působil v zahradách Hampton Court. Královská kuchyně hrozny v současnosti již nevyužívá, a tak si je mohou od konce srpna obvykle do poloviny září koupit přímo návštěvníci místních zahrad.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
