Poznat nepřítele je první krok k úspěchu
Při bližší prohlídce zahnědlých listů, často však i na větvičkách jste zaznamenali řídce ochlupené světle zelenožluté housenky? Jejich délka se pohybuje od 2,5 cm až do 4 cm. Mají černé podélné pruhy a modrobílé skvrnky. Jejich hlava je černá a lesklá. Pak máte tu čest s invazivním druhem zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectabilis) z čeledi travaříkovitých (Crambidae).
Tento druh pochází z východní Asie. Rozšířen je hlavně v Číně, Koreji a Japonsku. Housenky tohoto zavíječe se přímo specializují na rod Buxus. Nastane-li u nich větší populační hustota, způsobují až holožír a napadené rostliny poté odumírají.
Zavlečení do Evropy
Zavíječ zimostrázový byl do Evropy zavlečen teprve nedávno. Prvně byl jeho výskyt doložen v roce 2006 v Německu a v roce 2007 v Nizozemsku. Pak už se začal rychle objevovat i v jiných zemích. Na Slovensku jeho výskyt zaznamenali v roce 2012 a u nás se nejprve začal rozšiřovat v národním parku Podyjí. Zde byl prvně zjištěn na podzim roku 2011. Většina pozorování jeho výskytu měla vztah k městským biotopům, a to v teplejších oblastech.
Dvě generace ročně
V Evropě se u těchto motýlů vyskytují obvykle dvě generace za rok. Housenky jsou zvláště nebezpečné proto, že ožírají nejen listy, ale i mladé výhonky a dovedou se mezi nimi ukrýt hlouběji. Vytvářejí okolo listů a větviček řídké pavučinkové předivo. Poté se zakuklí. Kukly bývají nenápadné, nejdříve mají nazelenalou, později hnědou barvu. Motýli, kteří se z kukel vylíhnou, dosahují cca 2 cm délky, mají bělavá křídla s širokými tmavě hnědými okraji. Tito dospělci jsou na keřích k vidění jen zřídka.
Šíření zavíječe
Co se rozletu dospělců týče, jako rádius jejich rozptylu je udávána vzdálenost 10 km/rok. To je však jen jeden ze způsobů jejich šíření. Zavíječ se může šířit i sazenicemi keřů, což je i pravděpodobný způsob, jakým byl zavíječ zavlečen do Evropy.
Invazivní potenciál tohoto škůdce je značný a je třeba vzít na vědomí, že největší škody může napáchat v zámeckých zahradách a v parcích. Nicméně i v běžné zahradě, kde máme například buxusové lemy okrasných záhonů, se může rychle rozmnožit a zlikvidovat to, o co jsme roky pečovali. Pořizovací cena buxusu, zvláště vzrostlého, není právě malá, tudíž ani ekonomické škody pak nejsou zanedbatelné.
Ochrana a péče o napadené keře
Došlo-li k napadení keřů, zakročíme s pomocí kontaktních insekticidů. Jejich nevýhodou však je, že zasáhnou a zahubí i užitečný hmyz a pavouky. Chceme-li se takovému zásahu vyhnout, použijeme ekologické preparáty, které jsou šetrnější. Obsahují toxin bakterie Bacillus thuringiensis. V malých výsadbách lze uplatnit i ruční sběr housenek. Musí se však opakovat alespoň 2x za týden. Větve, u nichž došlo k poškození, je nutné následně ostříhat.
Bez přirozených nepřátel
Bohužel jako je tomu u většiny invazních druhů hmyzu, ani zavíječ zimostrázový zde v Evropě zatím nemá žádné přirozené nepřátele. O to důslednější bychom měli být při nákupu keřů pro své pozemky a zahrady, pečlivě kontrolovat všechny zakoupené keře a u již vysazených provádět včas a pravidelně důslednou kontrolu.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
