Hildegardu z Bingenu znají spíše milovníci přírodního léčitelství a bylinářství, jiným bude toto jméno zřejmě cizí. Vzhledem k tomu, že Hildegarda žila mezi léty 1098 – 1179, je třeba některá její ponaučení brát samozřejmě s rezervou, v té době nebyly poznatky o rostlinách vědecky podloženy. Přesto se můžeme při tvorbě bylinkové zahrady inspirovat klášterním léčitelstvím, které má něco do sebe.
Sv. Hildegarda pocházela z urozené rodiny a celý svůj život prožila v klášteře, kde pečovala a o chudé a nemocné. Za svůj život napsala dvě knihy, v nichž se zabývá zdravovědou. V té době se samozřejmě vycházelo ze zcela jiných poznatků a velkou roli i v léčitelství hrála především víra. Rostliny se tehdy dělily na suché a vlhké a dále pak na teplé a studené podle jejich vlastností a účinků. Dnes tento pohled působí poněkud laicky, ale mnohá doporučení užívání bylin jsou i pro dnešní dobu poměrně aktuální. Pokud si tedy chcete na zahradě založit bylinkovou výsadbu, co se inspirovat Hildegardinými nejoblíbenějšími bylinkami, které mohou doplnit klášterní zahrádku?
Oblíbené bylinky sv. Hildegardy
Jablečník obecný (Marrubium vulgare)
Tuto vytrvalou bylinu si můžete vypěstovat v nádobě nebo v bylinkové výsadbě. V České republice je možné tento druh objevit dokonce i ve volné přírodě. Pěstování je snadné, jak už to u většiny bylin bývá. Jablečník vyžaduje dobře propustnou půdu a dostatek slunce. Nenechte se zmást názvem, který je odvozen od jablek. Chuť této léčivky není rozhodně příjemná, je totiž výrazně svíravá až hořká. Je to výtečný lék na záněty průdušek a při úporném kašli. Hildegarda tento přírodní lék doporučovala proti hluchotě a nemocem spojeným s hrdlem.
Bazalka pravá (Ocimum basilicum)
Kdo by neznal bazalku? Hildegarda mnohdy doporučovala byliny užívat především vnitřně. Bazalku doporučovala přidávat do vína, které se povaří a užívá se při horečkách. V dnešní době je to skvělá bylina na dobré trávení, ale ocení ji i kojící matky, podporuje totiž laktaci.
Saturejka zahradní (Satureja hortensis)
Saturejku považujeme stejně jako bazalku především za koření, které se přidává třeba i do italské kořenící směsi. Hildegarda tuto dřevnatějící bylinu doporučovala při dně, což se shoduje i s dnešním léčitelstvím. Dále pak podporuje dobré trávení a působí proti srdeční slabosti.
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
V dnešním léčitelství jistě znáte kopřivu jako prostředek na očistu organismu, která se provádí během jara. Její použití je ovšem mnohem širší, navíc se uplatňuje také při výrobě domácí kosmetiky. Do šamponů se přidává jako příměs proti vypadávání vlasů a dále pak snižuje tvorbu mazu na vlasové pokožce. Podle Hildegardy není vhodné ji kvůli její hrubosti užívat v čerstvém stavu. Naopak doporučuje povaření mladých rostlin a jejich přidávání do pokrmů. V tomto stavu se používala jako prostředek pro očistu žaludku, který zbavovala hlenu.
Další bylinky, které by neměly chybět v klášterní zahradě
- Dobromysl obecná (Origanum vulgare)
- Proskurník lékařský (Althaea officinalis)
- Popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea)
- Česnek kuchyňský (Allium sativum)
- Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
- Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)
- Kmín kořenný (Carum carvi)
- Libeček lékařský (Levisticum officinale)
- Máta peprná (Mentha piperita)
- Meduňka lékařská (Melissa officinalis)
- Řeřicha setá (Lepidium sativum)
- Měsíček lékařský (Calendula officinalis)
Foto a text: Lucie Peukertová
