Nebezpečné rostliny, které jsou všude kolem nás
Nebezpečné rostliny jsou kolikrát nevinně vypadající kytičky, které však někdy mohou i po doteku nebo pro přičichnutí zabíjet. Upozorňuje na to i Botanická zahrada v Hamburku – Wandsbeku, jež každý rok volí “Jedovatou rostlinu roku”. Letos se jí stala zdánlivě zcela nevinná a běžně v kuchyni používaná petrželka. Šokující?
Jedovaté okrasné dřeviny
Jak může být petržel jedovatá, když ji tak hojně užíváme v kuchyni?
Temná stránka petržele se projeví teprve až v druhém roce po jejím odkvětu. Petržel je totiž ve skutečnosti dvouletá rostlina. V prvním roce tvoří přízemní růžici, z níž se druhým rokem vyvinou 30-70 cm vysoké květní stonky. Mají podobu deštníků s nenápadnými žlutozelenými drobnými kvítky. Z nich se pak vyvinou semena, jež rozhodně nejsou vhodná ke konzumaci. Semena totiž obsahují apiol, který působí na vlákna hladkého svalstva močového měchýře, střev a hlavně dělohy. V minulosti se právě proto používal k vyvolání potratu. Ne ale vždy to dopadlo dobře. A na jaké další rostliny byste si měli dát v létě pozor?
Štědrec odvislý, čili pravý zlatý déšť
Tento krásný keř vysloveně láká k přičichnutí. Jenže pozor, celá rostlina je prudce jedovatá. Tato rostlina pochází z jižní Evropy, ale u nás je vidět v mnoha zahradách a také v městských parcích. Pro své bohaté květy v podobě převislých hroznů a zlatožluté barvě se mu také říká “zlatý déšť.” Ve všech jeho částech najdete alkaloid laburnin a cystisin, což je křečový jed, který působí dráždivě na centrum zvracení a dýchání. Nejvíce jedu se přitom nachází v jeho semenech.
Otravy touto rostlinou jsou překvapivě poměrně časté a velmi nebezpečné. Štědrec je nebezpečný především pro malé děti, které může dokonce usmrtit. Jedovaté je též i mléko dobytka, který ho spásl. U alergiků může dojít k silné reakci již po kontaktu se šťávou této dřeviny. Zajímavé také je, že v době první světové války byl zkoušen jako náhražka tabáku, ale bylo to velmi nebezpečné a raději se od toho ustoupilo.
Bolehlav plamatý – Conium maculatum
Toxické účinky bolehlavu jsou známé již od středověku. V Česku na něj můžete narazit doslova kdekoliv, protože roste po celém našem území. Bohužel si ho lidé velmi často pletou s kořenovou nebo listovou zeleninou stejné čeledi (tak jsou si podobní). Prozradit ho může snad jen nepříjemný zápach myšiny. Nicméně ani přičichávání k jeho květům není dobrý nápad, protože obsahuje jed koniin, který se do těla dostane i pouhým intenzivním přivoněním. Požití samotné rostliny pak představuje vysloveně hazard s nejasnou vyhlídkou na záchranu.
Bolševník velkolepý není vůbec velkolepý
Bolševník je další rostlinou z čeledi miříkovitých, kterou nejlépe specifikuje její impozantní vzrůst. Tento u nás nepůvodní, invazivní druh, je schopen dorůst až do výšky 5 m. Jeho bílé květenství může dosáhnout až 50 cm velikosti. Pro svou schopnost ničit původní ekosystémy je s ním veden po celé severní polokouli zarputilý boj. Jeho likvidaci je však nutné nechat na odbornících, protože nesprávným odstraněním na stejném místě vyroste do 2 let zase. Navíc jeho laické odstraňování může být doopravdy nebezpečné.
Šťáva z lodyh a listů bolševníku obsahuje fototoxické furanokumariny, které na kůži způsobují těžké poleptání. Musí se proto odstraňovat v rukavicích, s ochrannými brýlemi a v ochranném oděvu. Pokud byste do bolševníku najeli sekačkou, existuje riziko, že na vás ulpí kapénky bolševníku. Ty, když se dostanou na tvář, mohou znetvořit obličej. Jestliže se šťáva dostane do očí, může způsobit i trvalou slepotu. Nejhorší na tom všem je, že prvotní kontakt s bolševníkem je bezbolestný. První příznaky se objeví až po 24 hodinách, což často komplikuje cestu za správnou diagnostikou a léčbou. A proto, jestli takovou rostlinu uvidíte, raději se jí vyhněte a obraťte se na odborníky. Pro její odstranění jsou přesně daná pravidla.
Oměj šalamounek je sice krásný, ale také velmi jedovatý
Oměj šalamounek patří mezi ohrožené druhy rostlin, takže se s ním u nás můžete setkat skutečně jen výjimečně. Přesto buďte s dětmi na horách obezřetní. Oměj má totiž krásné fialové květy, které vysloveně lákají minimálně k přivonění. Nedělejte to však. Odvděčil by se vám nepříjemnými puchýři a zánětem pokožky. V rostlině je jed zvaný akonitin, jež je obzvláště nebezpečný. Pokud byste tuto rostlinu ochutnali, již po několika hodinách po konzumaci může dojít k zástavě dechu a poškození srdce.
Rulík zlomocný není žádný svatoušek
Jak už název napovídá, žádný svatoušek to nebude. A také že ne, vždyť je to jedna z nejjedovatějších bylin střední Evropy. K největšímu počtu otrav rulíkem dochází právě v létě. Jedovatý je od kořenů, přes lodyhu až po plody. Plodí malé černé bobule, které mohou lákat obzvláště děti, aby je ochutnaly. Jenže stačí, kdyby snědly pouhé 3 kuličky, a následek bude fatální. Smrtelná dávka pro dospělého je potom 3x větší. Rulík působí na autonomní nervový systém, utlumuje srdeční činnost a dýchání. Otrava rulíkem navíc nehrozí jen ze samotné konzumace rulíku, ale i z konzumace kozího masa nebo mléka. Zatímco kozám se po pozření rulíku nic nestane (ale jed se dostane do mléka a do masa), tak lidem pak po konzumaci jejich masa a mléka ano.
Oleandr obecný dokáže překvapit
Tento nádherný keř se hojně pěstuje i u nás. Zdobí mnoho českých zahrad. Víte však, že malému dítěti stačí, aby rozžvýkalo jediný jeho list (u dospělého 2) a pohroma je na světě? Jedovaté přitom nejsou jen listy, ale celý keř. Pokud chcete snížit riziko otravy, je vůbec nejlepší, když ho odstraníte z dosahu dětí. V případě, že dítě přece jen oleandr okusilo, neváhejte a okamžitě vyhledejte odbornou pomoc.
Břečťan popínavý není v této formě dobrý na kašel
O břečťanu se ví, že podporuje vykašlávání, a proto se používá do léčivých sirupů. Málokoho by ale díky tomu napadlo, že je ve skutečnosti jedovatou rostlinou. Potíže může způsobovat celá rostlina. Nejvíce nebezpečné jsou přitom ale jeho plody. Nicméně i dotek s mladými výhony může u alergických a citlivých jedinců vyvolat nepříjemnou reakci. Jeho kořeny pak mohou otrávit i zeleninovou zahrádku. I proto byste si měli dát pozor na prorůstání kořenů do zeleninových záhonů. Mimo to bude břečťan zelenině odebírat živiny a vláhu. Proto je vhodné mít břečťan vždy pod kontrolou a jeho šíření do zeleninové části zahrady včas zamezte.
Ocún
To, že je ocún jedovatý, věděli už staří Řekové. Nejhorší na něm je, že je takřka nerozeznatelný od neškodných krokusů. Liší se snad pouze tím, že má 6 okvětních tyčinek a krokusy jen 3. Ocún je jedovatý celý. Jeho jed se vstřebává pomalu, takže si prvních příznaků všimnete až po několika hodinách, což není pro rychlou pomoc to nejlepší. Děti mohou usmrtit pouhé 3 květy a 6 semen, dospělého pak 6 g semen a 60 g listů. Nebezpečný je rovněž i pro domácí mazlíčky. K otravě nemusí dojít po přímé konzumaci, ale také přes mléko ovcí a koz. Na louce se ocúnu sice dovedou vyhnout, ale když se dostane do sena, tam ho nepoznají a sežerou ho.
Ostrožka stračka – Consolida regalis
Ostrožka je dobře známý, modře kvetoucí polní plevel, který najdete především v obilí, ale i na mezích a suchých stráních. V minulosti šlo o velmi oblíbenou léčivku. Její používání nebylo vůbec bezpečné, právě naopak. Nejvíce alkaloidů – konsolidin a magnoflorin najdete v semenech. Ve větších dávkách působí negativně na nervovou soustavu, pokožku, trávicí ústrojí i srdce.
