Jakmile půda rozmrzne, je možné s ní začít pracovat, dřív se o to ovšem nesnažte, zbytečně byste si práci zkomplikovali a ani půdě samotné tím neprospějete. Péči o půdu neberte na lehkou váhu, právě při ní se často dopouštíme zcela zbytečných chyb, které nás stojí čas, námahu a nakonec se podepíšou i na kvalitě půdy.
Ekologický = přirozený
Ekologická péče o půdu je pro mnohé zahrádkáře naprostá samozřejmost a vlastně ji ani jako ekologickou nebo k přírodě šetrnou nepovažují. Je to přeci zcela běžný postup, při kterém se úplně obejdete bez jakékoli chemie. Stejně tak hospodařily i generace před námi, takže ani v tomto směru se nejedná o žádný průlom v metodách péče o půdu.
Abychom věděli, jak se o „zlato“ zahrady správně postarat, je třeba vědět, jak vůbec půda funguje. Je to totiž živý systém, který se skládá z anorganické a organické složky. Nedílnou součástí jsou ovšem také půdní mikroorganismy a drobní živočichové, kteří rozkládají organickou hmotu na sloučeniny přijatelné pro rostliny. Nesprávnou technikou hospodaření můžeme tento živý systém znatelně narušit. Důsledky mohou být fatální.
Půda má samozřejmě určitou plasticitu a některé chyby prováděné po určitou dobu promine. Jenže časem se přeci jenom některým průvodním znakům degradace půdy nevyhneme. Časté a nadměrné používání syntetických hnojiv s absencí organické složky, která je nedílnou součástí kompostu i hnoje, vede ke slévání půdy. Ta totiž ztrácí svou přirozenou drobtovitou strukturu. Na jejím povrchu se tvoří půdní škraloup, který je téměř nepropustný pro vzduch i vodu. Jistě si každý vybaví v letních měsících popraskanou vrstvu půdy na zemědělských plochách, ano přesně tak může dopadnout i půda na vaší zahradě.
Jak dodat minerály
Poměrně alarmující jsou také výsledky testů, které se zaměřují na obsah minerální složky. Právě minerály výrazně ovlivňují i samotné složení pěstované plodiny. Bylo dokonce dokázáno, že dnešní zelenina obsahuje mnohem méně pro lidské zdraví prospěšných látek, než tomu bylo v minulosti.
Postupem času totiž dochází k odčerpávání minerální složky z půdy, kterou neobnovíme ani přídavkem organických hnojiv. Ty přeci jenom obsahují převážně organickou hmotu, jak už jejich samotný název napovídá. Zjednodušeně řečeno půdě chybí anorganická složka reprezentovaná minerálními látkami. Ty do půdy dodáme třeba přídavkem kamenného prachu, který vzniká při těžbě hornin.
Inspirace líným zahradníkem
Péče o užitkovou zahradu nemusí být ve znamení namáhavé práce. Můžete se inspirovat permakulturisty, kteří nechávají půdu přirozenému vývoji. U lehkých půd dokonce ani nedoporučují hloubkové rytí. Půdu v tomto případě stačí jen povrchově nakypřit rycími vidlemi. Podobným způsobem se zapravuje i zelené hnojení.
U těžkých půd je doporučeno jejich postupné odlehčení kompostem nebo pískem. Pozitivní vliv na jílovitou půdu má i již uvedené zelené hnojení.
Možná se ptáte, proč se dnes od hloubkového rytí ustupuje. Důvodem je narušení půdního života. Jakmile totiž půdu zryjeme, změní se v ní výrazně všechny momentálně probíhající pochody. Změna se podepíše na teplotě i rozkladných procesech.
Přírodní hnojení v kostce
Ačkoli syntetická hnojiva obsahují živiny v koncentrovaném množství, zkuste na tyto granulky nebo roztoky pro tentokrát zapomenout. Půdě udělá nejlépe hnojení kompostem nebo chlévskou mrvou, pokud ji tedy máte k dispozici. Kompost si může vyrobit prakticky každý, organického odpadu je z každé zahrady poměrně velké množství, tak proč nespojit nutné s užitečným?
Před výsadbou sadby na záhony můžete záhony osít osivem zeleného hnojení. To poměrně rychle vyklíčí a vy tak stihnete i jeho posečení a mělké zapravení do půdy.
Při péči o půdu přemýšlejte trochu dopředu, jakou plodinu budete na záhonech pěstovat. Česnek ani cibule totiž nesnáší čerstvou organickou hmotu, maximálně můžete tyto záhony pohnojit dobře rozloženým kompostem. Pokud máte přístup ke kamennému prachu, určitě jím záhony poprašte, aby se opět doplnily potřebné minerály.
