Zahradní jahodníky nepotřebují k svému oplodnění opylovače, neboť jak remontantní, tak jednou plodící jahodníky jsou oboupohlavné a samosprašné. Při méně dobrých povětrnostních podmínkách se vždy hodí přítomnost včel a čmeláků, kteří jsou pro opylení jistotou. I jahodník měsíční je oboupohlavný a opylovače nepotřebuje.
Co jsou předplodiny?
Zkušení pěstitelé jahod vědí, že jahodníky je možné vysazovat na stejném záhonu nejdříve po pěti až šesti letech. Proto zmiňujeme předplodiny, které jsou důležité k tomu, aby zajistily výživu, nepřítomnost plevelů, vhodnou půdní strukturu, také možnost včas aplikovat hnojiva, zapracovat je do půdy a v neposlední řadě i dodržet termín potřebné výsadby.
Za nejvhodnější předplodinu jahodníků se považují luskovinoobilné hnojivové směsky a raná polní zelenina. Odborníci doporučují rok před výsadbou nechat udělat rozbor půdy, který dá přesný přehled o tom, jaké složky zemina obsahuje. Před výsadbou se má pozemek ještě vyhnojit kompostem anebo kompostovanou chlévskou mrvou.
Požadavky na stanoviště
Rostliny – jahodníky jsou natolik přizpůsobivé odlišným klimatickým podmínkám, že je můžeme pěstovat jak v nížinách, tak v podmínkách podhorských a samozřejmě i ve středních polohách. Vyhovují mu takřka veškeré půdy vyjma štěrkovitých chudých půd anebo studených jílovitých a zamokřených půd.
Jsou-li respektovány požadavky jahodníku na světlo a teplo, může růst a plodit takřka ve všech oblastech. Dokonce i v oblastech nad 500 m n. m. může jahodník poskytovat kvalitní plody v uspokojivém množství, při průměrné roční teplotě 7 °C. Ve srovnání s nížinami je tu však sklizeň přibližně o 3 týdny později než v nížinných oblastech. Naprosto nevhodné jsou pro pěstování jahodníku mrazové kotliny.
Termín výsadby
Optimální termín výsadby sazenic jahodníku je konec srpna až začátek září. Výsadba je možná i dříve, ovšem musíme jahodníkům zajistit dostatečnou a hlavně pravidelnou zálivku. Výsadbě se věnujeme za příznivého počasí, to je za nižších teplot, po ranní rose a při častějších mlhách. Výsadbu vždy zakládáme z uznané sadby, jen tak docílíme rovnoměrné a kvalitní sklizně.
Pokud jste nestihli podzimní výsadbu, můžete se do ní pustit z jara. Jarní výsadba má mnoho výhod. Již v létě po jarní výsadbě rostliny přináší alespoň menší sklizeň a na podzim pak rostlinky jahodníku tvoří další sazenice, takže si můžeme porost zahustit, abychom měli další rok velikou sklizeň. Rostliny vysazené na jaře také mají možnost čerpat zimní vláhu z půdy a další výhodou je, že není takové horko jako třeba v srpnu, takže se jahodníky lépe chytí.
Kam s ním
Máme-li menší, avšak členitý pozemek, můžeme i zde jahody pěstovat s poměrně velkým úspěchem. Pro pěstování jahodníků se doporučují spíše jihozápadní svahy, dobře osvětlené, s dobrými teplotními podmínkami a s dostatečnou závlahou.
Pěstovat lze i na severních svazích, ovšem nesmí být vystaveny velkým teplotním výkyvům. Na jižních a východních expozicích je na jahodníky příliš sucho. Za ideální jsou považovány hlinitopísčité půdy s dosti vysokým obsahem humusu a s mírně kyselou půdní reakcí. Měla by na nich být ornice alespoň o výšce 25 cm. Na většině těchto území je však třeba počítat s doplňkovou zálivkou.
Způsob výsadby
Pro sazenice si připravíme jamky hluboké cca 15 cm, zároveň i stejně široké. Správně vysazená sazenice nemá mít srdéčko zakryté hlínou, ale ani ho nesmí mít příliš vytažené nad povrch půdy. Zkoušku, zda je sazenice pevně uložena v půdě, provedeme jemným tahem za listy. Pokud rostlina tahu odolá, je to v pořádku.
Slabě rostoucí odrůdy vysazujeme na vzdálenost 20 cm v řádku. Přičemž řádky jsou od sebe vzdálené 80 cm. Více rostoucí sazenice dáváme do řádků vzdálených 90 cm a jednotlivé sazenice pak vysadíme na vzdálenost 30–40 cm. Pro častěji zamokřené pozemky se doporučuje výsadba do hrůbků. Pro chladnější půdy a proti výskytu velkého množství plevele se osvědčila výsadba do černé fólie anebo do netkané textilie.
Foto: Shutterstock.com
