Česnek kuchyňský (Allium sativum) je jednou z nejběžnějších zelenin, kterou najdete v českých kuchyních. Dokonce ho milují i ti, co jinak zelenině zrovna dvakrát neholdují. Již ve středověku se přidával do různých moučných placek, kterým tak dodával zajímavou chuť.
Ceníme si ho především pro jeho specifickou vůni a chuť, kterým jen tak nějaký česnek ze zahraničí konkurovat nemůže, jenže bychom neměli zapomínat ani na obsahové látky. Česnek je totiž takovou přírodní lékárnou sama o sobě. V posledních letech se můžete setkat také s česnekem medvědím (A. ursinum), u kterého nás pro změnu zajímají listy, které ovšem mají velice krátkou vegetační dobu. Dají se sbírat pouze v průběhu dubna či května, kdy mají sytě zelenou barvu, v následujících měsících se ale rychle zbarví do žluta, uschnou a zatáhnou se opět do půdy, kde budou čekat na příští rok.
Slunce i propustná půda
Pěstování česneku kuchyňského není rozhodně žádná věda, přesto se v něm dělá mnoho chyb. V první řadě je třeba klást důraz na výběr vhodného stanoviště. To by mělo být na slunci, půda by měla být ideálně dobře propustná s vyšším obsahem písku. Nikdy před výsadbou nehnojte čerstvým hnojem, česneková sadba by trpěla různými typy hnilob. Hnojte dobře zetleným kompostem nebo hnojivy minerální povahy. Česnek nikdy nepěstujte po cibulovinách, takže určitě ne po cibuli ani česneku samotném. Poměrně důležité je pravidelné odplevelování záhonu. Jakmile plevel přeroste, budete mít s jeho odstraněním problém, protože s kořeny těchto nezvaných hostů nejspíš vytáhnete i česnek.
Mnohdy zapomínáme na přípravu samotné sadby před výsadbou. Cibule bychom měli rozebrat a vybrat z nich silné stroužky, které bychom měli namořit ve vhodném přípravku. Vhodným řešením je třeba Sulka. Stroužky se po namočení nechají oschnout. Tento proces provádějte předem, pokud plánujete sázet sadbu na podzim, je třeba stroužky namočit optimálně začátkem září.
Před samotnou výsadbou, která bývá u ozimých odrůd v listopadu nebo v prosinci v závislosti na počasí, stroužky namočte na půl hodiny do vody nebo je ošetřete vhodným fungicidním přípravkem.
Zdroj vitamínů k nezaplacení
Zdravý člověk by měl údajně denně sníst v pokrmech 1 až 3 stroužky česneku, větší množství by ovšem mohlo znamenat problémy spojené s trávením nebo krevním oběhem. Česnek je v rozumné míře skvělým lékem a prevencí zároveň. Obsahuje látku allicín, která působí protizánětlivě, protibakteriálně a dokonce také protinádorově.
Stroužky jsou bohatým zdrojem vitamínů A, D, C, B, jódu, sloučenin síry a mnoha dalších minerálních látek. Je to skvělá prevence nachlazení, chřipky, ale stejně tak v jídlech působí česnek jako prevence i odpuzovač střevních parazitů. Rozšiřuje a čistí cévy, posiluje srdce a pomáhá při diabetu.
Příbuzný česnek medvědí sice neobsahuje až takový zástup cenných látek, přesto i on působí na naše zdraví značně pozitivně. Působí močopudně, čistí krev, posiluje ledviny a léčí záněty různého typu a původu.
Co si z česneku můžete vyrobit
Kromě toho, že by česnek neměl chybět v podobě kořenících solí, určitě bychom z něj mohli vyrobit spolu s další zeleninou skvělé omáčky, které lze do zásoby zavařit. Při vaření po nich pak stačí pouze sáhnout.
V lidovém léčitelství se česnekový stroužek obalený gázou používal jako lék na bolavé uši. Gáza se opatrně vložila do ucha a nějakou dobu se tam nechala. Jako prevenci nachlazení kornatění cév můžete dvakrát denně užívat maximálně 10 kapek česnekové alkoholové tinktury ve sklenici vody.
Česneková tinktura
Budete potřebovat:
- 10 stroužků česneku
- pálenka v potřebném množství na přelití
Postup výroby:
Česnekové stroužky zbavte slupky a propasírujte do patentové sklenice. Česnekovou drť pak zalijte pálenkou tak, aby byl veškerý česnek ponořen. Macerujte v pokojové teplotě na temném místě 3 týdny, poté sceďte přes plátýnko a uchovávejte ve sklenici z tmavého skla.
foto: Lucie Peukertová
