Temperujete zimní zahradu aspoň na 15 °C a máte před domem terasu, kde je v létě závětří a dostatek slunce? Pak jste vytvořili ideální prostředí pro život rostlin, jaké obdivujete v Řecku, Itálii nebo Španělsku. Začátkem června je můžete vystěhovat ven, aby se i kolemjdoucí mohli potěšit nádherou jejich květů, které vám zdobí dům. V říjnu je pak vrátíte do zimní zahrady – řada z nich zde bude v teple ještě dokvétat a když jim dopřejete dostatek světla i v zimě, neztratí stálezelené druhy listy a příští rok se znovu bohatě rozkvetou. Rostliny importované z exotických dálek přechodu mezi subtropy a tropy ven raději nestěhujeme. I jim bude ale teplota okolo 15 °C vyhovovat lépe než pobyt v pokoji vytápěném pro pohodlí člověka.
Pro mnohaletou krásu
Temperovaná zimní zahrada je rájem i pro fuchsie a některé begónie, mají zde stálé prostředí a jsou chráněné před větrem a dešti, největšími nepřáteli jejich křehkých výhonků. Zatímco venku zimu rozhodně nepřečkají a zimování v příliš teplé místnosti je nejspíš také zahubí, takže budete každý rok kupovat nové, prostředí zimní zahrady, kde jim přes zimu dopřejete odpočinek, rozptýlené světlo a mírnou zálivku, z nich dělá trvalky pravidelně ozdobené záplavou květů. Zatímco u fuchsií je většina druhů vděčná za takové umístění, z begónií to jsou právě ty nejkrásnější – begónie královské. Variace šlechtěných druhů obou rostlin vám umožní vytvořit neuvěřitelně barevné pohádkové zátiší.
Květy a zeleň středomoří
Pro vytvoření pohodového zákoutí je nejlepší se nechat inspirovat tím, jak si jednotlivé druhy vybavíte v jejich domovských zemích. Některé mají raději slunce a sucho, jiné dávají přednost polostínu a vlhčímu vzduchu i vydatnější zálivce. Protože v zimní zahradě a na terase je ovšem budete pěstovat v soliterních nádobách, zálivku upravíte snadno. Poblíž okna se i v zimě bude líbit bugenvilejím, oleandrům, vavřínu, mučenkám, olivovníkům, datlovým palmám a citrusům. I temnější kout naopak snesou durmany, lilek Rantonnetův, kalokvět, nebo fíkovník smokvoň.
Ibišky v přírodě kvetou téměř po celý rok, odpočívají jen asi tři chladnější měsíce. Také v zimní zahradě na stálém dobře osvětleném místě se z jejich bohužel rychle vadnoucích, ale hojně nasazovaných květů můžete těšit dlouhé měsíce. Ibišky najdete ve středomoří jako mohutné prastaré stromy – můžete jim tedy i v květináči tvarovat kmínek, snášejí to dobře a to více pak na mladých výhonech kvetou. Spanilá kráska je také mimóza se záplavou žlutých kvítků. I této rostliny je mnoho druhů, nejčastěji pěstovaná Accacia decurrens var. Dealbata bude i v zimní zahradě zajímavá mimo jiné tím, že vykvétá od listopadu do března, tedy v době, kdy ostatní rostliny zdobí jen zelené listy nebo opadané spleti větévek.
Exotické krásky
Z oblasti přechodu subtropů a tropů, z Asie, Afriky, Jižní Ameriky i Austrálie k nám doputovalo mnoho rostlin, které obvykle pěstujeme jako typické pokojovky. I jim se ale bude výborně dařit právě v temperované zimní zahradě. Patří k nim strelície královská (Strelitzia reginae) pocházející stejně jako kalokvět (Agapanthus praecox) z jižní Afriky. Libora klenutá (Lantana camara) a kasie (Senna corymbosa) jsou bohatě kvetoucí keříky z jihoamerických tropů a subtropů. Zarděnice kohoutí hřeben (Erythrina crista-galli) s neuvěřitelně tvarovanými růžovými květy, pro které je zvána také korálový strom, je rovněž import z Latinské Ameriky, v zimě má ovšem raději spíše chladnější umístění, kde je maximálně 8 °C. Najděte jí takový koutek, nabídne vám za to od jara dotyk skutečně exotické nádhery. Výrazné palice bílých, růžových, karmínových i žlutých květů ozdobí letní zákoutí na opadavém keříku kladivníku (Cestrum), méně obvyklou modrou barvou velkých trsů květů vás potěší fialkovec modrý (Iochroma cyaneum). Z Austrálie pocházejí štětkovce (Callistemon) s růžovými až temně karmínovými květy, které rostlinu, jíž svým tvarem daly jméno, zdobí dokonce dvakrát ročně.
TIP:
Olivovník je krásný strom, který údajně lidem přinesla jediným dupnutím do země sama bohyně Athéna, aby v něm provždy obdivovaly její vznešenost, moudrost a krásu. Můžete vypěstovat stromek z pecky – dejte ji naklíčit na vlhčený substrát na topení – chce to teplotu okolo třiceti stupňů. Budete čekat na klíček několik týdnů, pak stromek pomalu poroste a po několika letech vám v zimní zahradě i vykvete a bude rodit. Pozor, pecky konzumních plodů bývají z hybridních druhů – ty vám pak na květ nikdy nenasadí, musely by se naroubovat. Jistější je tedy řízkování nebo přímo zakoupení mladého stromečku se stříbrnými lístky a nádherně probarveným růžovohnědým dřevem v některém subtropickém zahradnictví.
Text: Gabriela Koulová
