Výhodou jsou chráněné prostory
V chráněných prostorách jako jsou skleníky a fóliovníky se pochopitelně význam vlivu počasí na pěstované rostliny snižuje. Nejdůležitější, o co se musíme my jako pěstitelé zajímat, je aktuální hydrometeorologická situace v naší pěstební oblasti, a to s výhledem i na několik dní dopředu. Dříve se často při zemědělských pracích uplatňovaly nejrůznější pranostiky, podle kterých se vysévalo i sklízelo. V dnešní moderní době, která silně zasahuje do klimatických podmínek a má velký podíl na změnách počasí je uplatnění těchto pranostik stále méně aktuální.
Někdy pomůže změna odrůdy
V zahradnictví a zemědělství je třeba vybírat plodiny, ale i květiny nebo dřeviny podle toho, jaké konkrétní klimatické oblasti jimi chceme osazovat. Je bezpodmínečně nutné pro dobrou úrodu, umět si vybrat druh zeleniny a ovoce tak, aby se mu v našich klimatických podmínkách dařilo. Tím máme i reálnou šanci omezit výskyt škůdců a chorob. Nejde to obvykle hned a nezdaří se to ani na první pokus, ale časem se nám podaří poměrně dobře vysledovat, kterým rostlinám se u nás bude dobře dařit a budou i dostatečně a kvalitně plodit. Někdy může velmi dobře zapůsobit v tomto směru i pouhá změna odrůdy a dočkáte se hned lepších pěstebních výsledků.
Když je vlhko a chlad
Pokud tyto podmínky nastanou v době kvetení rostlin, hrozí jim špatné nebo vůbec žádné opylení. Pyl se za vlhka hrudkuje a není prášivý. Následkem toho může docházet k deformitě plodů. V trvaleji mokrém prostředí praskají kedlubny, v půdě obvykle plesnivý podzimní česnek. V letním období je to ještě horší, neboť rostlinám velkou měrou hrozí rozšíření plísně šedé. Chce to zvýšenou kontrolu rostlin, podkládat plody a hnojit pouze velmi střídmě. Na podzim ve vlhku a chladnu výrazně stoupá náchylnost ke skládkovým chorobám.
Když je sucho a teplo
Venkovní výsevy v suchu a teple velmi špatně vzcházejí. Ředkvičky mají tendenci dřevnatět a vyhánět rychle na květ. Ovocné stromy překotně odkvétají, což způsobí v důsledku malou úrodu. V teplém a suchém období se objevuje zvýšený nárůst dřepčíků a mšic. V průběhu léta se pak objevuje hlavně na rajčatech korkovitost, rzi a padlí. Za teplého léta bývá zralé ovoce spíše menší a velmi často navíc dozraje naráz. Košťáloviny v suchu ztratí kvalitu, ozimé zelenině hrozí, že se nevyvinou dostatečně silné kořeny.
Když je vlhko a teplo
Radost můžeme mít z toho, že zelená hmota u rostlin dobře narůstá, ale zkazit nám ji může zvýšený výskyt plísní a fómové hniloby. Vlivem rychlého růstu může nastat praskání košťálové a kořenové zeleniny, podehnívání salátu a hrášek málo pokvete. Ve vlhkém a teplém počasí může velmi rychle nastoupit plíseň okurková a bramborová. Často rychle zaútočí na kořenovou zeleninu septorióza. Černě a plísně napadají rostliny s prasklinami. Přijde-li toto počasí na podzim, uloženou zeleninu pak obvykle napadají černá a penicilínová hniloba.
Text: Zuzana Bohdalová
