Výhodou jsou chráněné prostory

V chráněných prostorách jako jsou skleníky a fóliovníky se pochopitelně význam vlivu počasí na pěstované rostliny snižuje. Nejdůležitější, o co se musíme my jako pěstitelé zajímat, je aktuální hydrometeorologická situace v naší pěstební oblasti, a to s výhledem i na několik dní dopředu. Dříve se často při zemědělských pracích uplatňovaly nejrůznější pranostiky, podle kterých se vysévalo i sklízelo. V dnešní moderní době, která silně zasahuje do klimatických podmínek a má velký podíl na změnách počasí je uplatnění těchto pranostik stále méně aktuální.

Někdy pomůže změna odrůdy

V zahradnictví a zemědělství je třeba vybírat plodiny, ale i květiny nebo dřeviny podle toho, jaké konkrétní klimatické oblasti jimi chceme osazovat. Je bezpodmínečně nutné pro dobrou úrodu, umět si vybrat druh zeleniny a ovoce tak, aby se mu v našich klimatických podmínkách dařilo. Tím máme i reálnou šanci omezit výskyt škůdců a chorob. Nejde to obvykle hned a nezdaří se to ani na první pokus, ale časem se nám podaří poměrně dobře vysledovat, kterým rostlinám se u nás bude dobře dařit a budou i dostatečně a kvalitně plodit. Někdy může velmi dobře zapůsobit v tomto směru i pouhá změna odrůdy a dočkáte se hned lepších pěstebních výsledků.

Když je vlhko a chlad

Pokud tyto podmínky nastanou v době kvetení rostlin, hrozí jim špatné nebo vůbec žádné opylení. Pyl se za vlhka hrudkuje a není prášivý. Následkem toho může docházet k deformitě plodů. V trvaleji mokrém prostředí praskají kedlubny, v půdě obvykle plesnivý podzimní česnek. V letním období je to ještě horší, neboť rostlinám velkou měrou hrozí rozšíření plísně šedé. Chce to zvýšenou kontrolu rostlin, podkládat plody a hnojit pouze velmi střídmě. Na podzim ve vlhku a chladnu výrazně stoupá náchylnost ke skládkovým chorobám.

Když je sucho a teplo

Venkovní výsevy v suchu a teple velmi špatně vzcházejí. Ředkvičky mají tendenci dřevnatět a vyhánět rychle na květ. Ovocné stromy překotně odkvétají, což způsobí v důsledku malou úrodu. V teplém a suchém období se objevuje zvýšený nárůst dřepčíků a mšic. V průběhu léta se pak objevuje hlavně na rajčatech korkovitost, rzi a padlí. Za teplého léta bývá zralé ovoce spíše menší a velmi často navíc dozraje naráz. Košťáloviny v suchu ztratí kvalitu, ozimé zelenině hrozí, že se nevyvinou dostatečně silné kořeny.

Když je vlhko a teplo

Radost můžeme mít z toho, že zelená hmota u rostlin dobře narůstá, ale zkazit nám ji může zvýšený výskyt plísní a fómové hniloby. Vlivem rychlého růstu může nastat praskání košťálové a kořenové zeleniny, podehnívání salátu a hrášek málo pokvete. Ve vlhkém a teplém počasí může velmi rychle nastoupit plíseň okurková a bramborová. Často rychle zaútočí na kořenovou zeleninu septorióza. Černě a plísně napadají rostliny s prasklinami. Přijde-li toto počasí na podzim, uloženou zeleninu pak obvykle napadají černá a penicilínová hniloba.

Text: Zuzana Bohdalová

Mohlo by vás dále zajímat

Predátoři v boji proti škůdců

ZAVŘÍT

Jak využít predátory proti škůdcům?

Pěstování květáku

Pěstování květáku je poměrně náročné. Vyžaduje totiž kvalitní organické hnojivo a pravidelný postřik. Naopak jeho sklizeň a uchovávání už je jednodušší.

Jarní sázení rostlin

Příprava substrátu na jarní sázení rostlin.

Kapradiny

Kapradiny jsou širokou skupinou starodávných rostlin, které nejsou moc náročné na pěstování.

Máte doma pepřinec? Podívejte se, co by vás mohlo při pěstování zaskočit

Jak pěstovat tropické rostliny jménem pepřinec

Postřik rajčat

Postřik rajčat.