Původ ozdobného zastřihování rostlin spadá už do předkolumbovské Ameriky. V hlavním městě aztécké říše žilo více než tři sta tisíc domorodců, kteří rozšiřovali plochu města umělými ostrůvky, osázenými stromy, jejichž kořeny prorůstaly na dno mělkého jezera. Díky nim ostrůvky nepluly, ale kotvily na jednom místě. Tuto ryze účelovou metodu pak využili Aztékové i do okrasných zahrad. Odtud se tento trend dostal do Evropy. Oblíbila ho šlechta, vzorem se staly slavné Versailleské zámecké zahrady. Jiné „znásilnění“ stromků do Evropy přišlo z druhé strany světa. Japonské bonsaje nebyly původně určené do pokojových květináčů, ale do miniaturních zahrádek.
Krása i praktičnost
Tvarování stromů má dvojí poslání: dekorativní efekt a praktické hledisko – takto upravené dřeviny nerostou do výšky, ale do šířky, takže se mohou stát netradičními zástěnami v architektuře zahrady nebo i živým plotem. Pravidelné stříhání nedovoluje stromu rozvinout se do tradičních rozměrů, přitom mu zůstávají všechny jeho cenné vlastnosti, pro které mu patří důležité místo v zahradní architektuře. Zelené stěny z tvarovaných stromů jsou v první řadě optickou clonou, která dovede vyčlenit soukromý prostor, ale fungují výborně i jako prachový filtr u domů stojících třeba poblíž silnice…
Solitéry i zástěny
V malé zahradě nebo v blízkosti budovy je vzrostlý strom problém, a tak je vhodné se uchýlit k tvarování listnáčů. Koruna se pečlivě vyvazuje a zapěstuje pomocí konstrukce, která se po zesílení větví odstraní. Tak vytvoříte oblíbený deštník, ale také kouli, čtyřhran, válec či kužel. Tvarované stromy využijete nejen jako zástěny nebo zajímavé solitéry uprostřed trávníku či záhonů, ale také u fasády, kde mohou vizuálně nahradit třeba okenice nebo vymezit vstup do domu.
Hotoví krasavci
V zahradnických centrech si můžete vybrat z bohatého sortimentu rostlin už natvarovaných do podoby kuželů, koulí, kroužků, obelisků, spirál atd. Cena je individuální v závislosti na stáří rostliny, velikosti a druhu. Samozřejmě že za čtyřmetrového krasavce zaplatíte o několik tisíc korun víc než za „trpaslíka“. Nejen koruny, ale i kmeny jsou často vytvarovány, nemusí být tedy rovné, ale nejrůzněji bizarně pokroucené, větve mohou tvořit patrovou strukturu a na nich porostou různě velké obláčky. Údržba těchto tvarovaných stromů není příliš složitá. Spočívá pouze v tom 2 – 3x za sezónu ostříhat nové přírůstky.
Vlastnoruční kreativita
Nebo si začnete upravovat keře či stromky na své zahradě sami pomocí nůžek. Pokud si budete hrát na střihorukého Edwarda, musíte se ale vyzbrojit trpělivostí, protože plody vaší kreativity se projeví až za několik let, je to mravenčí práce. Zatímco tvarování stromů řezem je v našich zahradách běžným zásahem, méně se využívá tvarování ohýbáním větví, které je aktuální zejména u mladých stromků a slabších větví. Změnou polohy větví ze vzpřímené polohy do téměř vodorovné zpomalíme růst a podpoříme tvorbu obrostu. Docílíme toho zavěšením závaží, rozepřením větví pomocí latěk nebo jednoduše vyvázáním pomocí motouzu.
Živé slunečníky i zahradní galerie
Stále větší oblibu si získávají stromy tvarované vodorovně do plochy. Jsou to takzvané deštníkovité tvary, které nacházejí nejlepší uplatnění na malých zahradách, v zahradách atriových domů či na malých dvorech. Úspěšně tak lze pěstovat zejména javor babyku, habr, moruši, platan a lípu. Tvarovat se dají ale také jehličnany, zejména tisy a cypřiše, i keře jako ptačí zob, vavřín, zimostráz. Fantazii můžete nechat volně plynout. Záleží jen na vašem vkusu, jestli si vystačíte s rovně zastřiženým živým plotem, nebo si vytvoříte geometrické útvary, či použijete drátěné konstrukce a na zahradě vám časem bude stát keř v podobě zvířete.
Text: Gabriela Koulová
