Různé verze vyvýšených záhonů
Kromě dřeva jsou vhodným materiálem pro zbudování vyvýšených záhonů například úzké gabiony – drátěné konstrukce plněné kamením anebo plech, či betonové prefabrikáty. Většina z těchto materiálů umožňuje v budoucnu přemístění záhonu na jiné místo.
Řada výhod, které nabízejí vyvýšené záhony
- Skvěle se na nich pracuje, nebolí vás při práci záda.
- Je jedno, máme-li na pozemku nekvalitní zeminu, ve vyvýšeném záhoně si můžeme namíchat zeminu přesně podle podmínek a požadavků rostlin, které zde hodláme pěstovat.
- Jsou vhodným místem pro kompostování. Jakmile kompost na nich dozraje, stane se vhodným základem pod vrstvu zeminy.
- Díky pevnému ohraničení zeminy v záhonu zůstává na svém místě a nikam se nesesouvá.
- Poskytuje ochranu pěstované zelenině před okusováním domácími zvířaty a zvláště před občůráváním psy.
- Do vyvýšených záhonů na pevném podkladě se neprohrabávají ani hraboši, ani krtci.
- Díky vrstvení různých materiálů zde dosahuje půda vyšších teplot, a tak i pěstované plodiny zde dříve dozrávají.
- Zužitkujeme zde štěpku z ořezaných dřevin po průklestu provedeném v zahradě.
Jak zbudovat vyvýšený záhon
Jako nejjednodušší se jeví stavba vyvýšeného záhonu z jednoduchých dřevěných prken. Z nich vyrobíme takovou větší bedýnku, jež by neměla přesahovat výšku 1,2 metry. Vyložíme ji fólií a vyplňujeme vrstvami. Začínáme hrubým materiálem dřevnatého původu. Mohou to být větve, zbytky desek, které jsme použili na rám, ale nesmějí být chemicky ošetřené. Následuje vrstva jemné dřevěné štěpky, na ni vrstvíme například čerstvý bylinný odpad ze zahrady, hnůj, nebo listí. Pak umístíme vrstvu kvalitního kompostu alespoň napůl uleželého. Na závěr ukončíme vrstvení směsí uleželého kompostu promíchaného s ornicí. Každá z vrstev materiálu by měla být vysoká okolo 20 cm a závěrečná vrstva s ornicí může být ještě o něco vyšší.
Jakým rostlinám se zde bude nejlépe
Pokud jsme vyvýšený záhon zbudovali již na podzim nebo v zimě, osázíme ho na jaře. Hlavně v prvním roce, kdy dává rostlinám spoustu živin, ho můžeme osázet například cuketami, rajčaty, zelím, nebo pórkem, neboť takováto zelenina je na živiny náročnější. V druhém roce už budeme vysazovat plodiny spíše s nízkou nebo středně vysokou potřebou živin, což jsou cibule, špenát a saláty. Ve druhém roce už bývá organická náplň vyvýšených záhonů dosti sesedlá, a tak je zapotřebí doplnit ji zeminou. Výměna celé náplně vyvýšeného záhonu je nutná po pěti letech jeho využívání.
Text: Zuzana Bohdalová
