Příprava trávníku
Kdo už sám zkusil vlastnoručně založit nový trávník, ví, že nestačí jen zasít a zalít. Půda určená pro výsev trávníku musí být dokonale připravena stejně tak, jako bychom se chystali na téže půdě pěstovat zeleninu.
Pro založení trávníku je nejvhodnějším obdobím jaro (duben–červen) nebo podzim (září–říjen). Podzimní setí má jasnou výhodu v tom, že klíčí pouze travní semeno, plevele nikoli.
Co si počít se špatnou půdou
Zaplevelené, silně utužené a špatně obdělávané suché půdy nejdříve překopeme, vyčistíme od plevelů, prohnojíme a vyséváme na ně předběžně rostliny pro hnojení zelenou hmotou. K tomuto účelu jsou vhodné rostliny: pohanka, svazenka, vlčí bob, vikev nebo hořčice.
Jakmile vzrostou, je čas zapravit je do půdy jako zelené hnojivo. Touto předúpravou plochy se možná posune období výsevu trávníku na jinou roční dobu, ale to nevadí, neboť máme alespoň jistotu, že se trávníku bude dobře dařit.
Procentuální zastoupení jednotlivých druhů trav v travní směsi
Základem všech okrasných trávníků je jílek vytrvalý. V travní směsi by měl tvořit 50 %. Do těžších půd se přidává 10–20 % psinečku výběžkatého. Jemnou lipnici luční přidáváme do vlhkých stanovišť. Mělo by jí být cca 10 %.
Na zatěžovaný trávník, po němž budou běhat děti i psi a často se po něm bude šlapat, patří 1–5 % jetele plazivého. Na velmi suchá stanoviště vyséváme travní směs ve složení 50 % kostřavy červené, 25 % jílku vytrvalého, zbytek travní směsi můžeme libovolně kombinovat.
Trávníky zarůstající mechem a pampeliškami
Stárnoucí trávníky často zarůstají mechem. Takové trávníky na zimu zasypáváme mletým vápencem. Většina trávníků v sobě má i pampelišky. Ty mají kůlovitý kořen, a proto je musíme z trávníku vypichovat speciálním nástrojem na pampelišky.
Sedmikrásky jsou na trávníku velmi hezké, a proto je tam ponecháváme. Řídnoucí přestárlý trávník na zimu poryjeme, půdu pohnojíme, znovu pečlivě vysejeme a následně ošetřujeme dle doporučeného postupu.
Kdy je nutné válení trávníků
Časté válení má svůj význam u všech čerstvě založených trávníků. Na druhou stranu za škodlivé je válení považováno na jílovitých těžších půdách. Válení trávníků na jaře zajistí zpevnění půdy kolem kořenů trav.
Důsledkem opakovaného zimního zamrzání a opětovného rozmrzání trávníku je uvolněný a nerovnoměrný povrch půdy. Přiválení tedy v tomto případě splní svůj účel, neboť jím předejdeme poškození trávníku způsobeného vyschnutím rostlin se zpřetrhanými kořeny.
Také při lehkém zavlhčení půdy je válení vhodné. Válení totiž zvýší kapilární vzlínavost nakypřených půd. A právě díky vzlínavosti se vláha ze spodních vrstev snadněji dostává ke kořenům trav. Jílovité těžké půdy neválíme nikdy za mokra.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
